Bitva o Fontainebleau

Ve Francii se dějí neslýchané věci: Francouzský prezident chce do NATO a parlamentní levice velebí pravičáka de Gaulla.

Ve svém úsilí o začlenění Francie zpět do vojenských struktur NATO se Nicolas Sarkozy dostal do druhé fáze. Ta první – státnická – skončila na summitu v Bukurešti, kde ve světle kamer prohlásil, že už příští rok by se mohla jeho země plně integrovat do NATO. Nyní nastupuje druhé období – hokynářské. Otázka zní: Co se dá vymámit na Washingtonu za to, že jaderná mocnost Francie už nebude stát uraženě opodál? Seznam požadavků může být široký: přesun sídla NATO po více jak čtyřech dekádách zpět do jihovýchodního předměstí Paříže Fontainebleau nebo několik vysokých pozic pro francouzské generály či požadavek na sdílení citlivých vojenských a zpravodajských informací, ke kterým se čtyřicet let jen tu a tam dostali zvláště schopní francouzští rozvědčíci.

Vždyť Sarkozy také neřekl, že podporuje návrat do organizace, ze které Francie Charlese de Gaulla furiantsky v roce 1966 vystoupila. Jen prohlásil, že do konce roku zváží, zda se jeho země opět zapojí do NATO. Jak lépe říci: Pánové, čekám na vaše nabídky. Sarkozy ale svou cenu nemůže šroubovat nahoru do nekonečna. O to se pokusil v polovině 90. let Jacques Chirac a jeho přemrštěné požadavky za návrat Francie do NATO byly odmítnuty Billem Clintonem.

O dekádu později by tomu mohlo být ale jinak. Sarkozy je nejameričtější prezident, jakého kdy Francie měla, naopak Anglosasové už pochopili, že je nutné vedle atlantického vojenského plánování budovat i to výsostně evropské. Sarkozy tak v NATO chce předvést to samé, co v EU se Středomořskou unií – být u všeho, vše odkývat, ale vždy jen za cenu upevnění vlivu Francie.

Jakkoliv se zdá, že celá Francie stojí za hyperaktivním Sarkozym, není to pravda. Zásadní změna vojenské a zahraničněpolitické linie vzbudila vášně a pobídla jinak bezmocnou levici k útoku. Sarkozy má sice v Národním shromáždění většinu, levice má ale mnohé zásadní argumenty. Šéf socialistů François Hollande je shrnul při pondělní vzrušené debatě ve větě: „Vzdáváme se nezávislosti, aniž bychom získali bezpečnost." Levice se tak absurdně stává ochránkyní odkazu pravičáka de Gaulla a říká ne jak větší angažovanosti v Afghánistánu, tak začlenění do NATO. Premiér François Fillon ale kontroval. Sarkozyho obrat je prý plně v intencích generálovy politiky, která nikdy nezávisela „na včerejších situacích a konceptech minulosti". Velmi kulantně tak gaullista Fillon levici vzkázal, že vojenská linie jeho životního vzoru zkrachovala, a do Fontainebleau se vrátí nejmocnější generálové světa jen za cenu smíření se s Washingtonem a ostatními evropskými spojenci.

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz