Nové auto za autovrak a třicet tisíc k tomu

Šrotovné, ano či ne? Systém na podporu automobilového průmyslu, který od počátku krize už zavedlo jedenáct evropských států, patří v Česku k nejdiskutovanějším tématům posledních týdnů. Na schůzi poslanecké sněmovny, která začne v úterý, by o zavedení šrotovného měli rozhodnout poslanci.

Ačkoliv výroba ve všech třech českých automobilkách jede naplno a prodejci aut upozorňují zájemce o nové auto na delší čekací dobu, prosazují sociální demokraté zavedení šrotovného co nejdříve. Pohled na přínos rozdávání třicetitisíců při výměně starého auta za nové se však různí. Občanští a sociální demokraté se sice v rámci krizového balíčku shodli na základních pravidlech šrotovného (sešrotovat lze auto starší deseti let, které za poslední dva roky nezměnilo majitele a bylo evidováno v registru), doba zavedení už je však předmětem sporu. Občanští demokraté by rádi se zavedením šrotovného počkali až do příštího roku, ČSSD chce ale prémie zavést ještě před podzimními volbami. Zelení s návrhem nesouhlasí vůbec. „Pokud by přece jen šrotovné prošlo prvním čtením, má ministerstvo životního prostředí připraven pozměňovací návrh. V žádném případě nesouhlasíme s plošným rozdáváním šrotovného pro každého. Zvýhodněn by měl být naopak ten, kdo si koupí energeticky šetrnější auto,“ řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Ochránci přírody však přiznávají ekologický přínos při obnově vozového parku. Ten má v Česku průměrných 14 let, což je dvakrát více než v západní Evropě a na ekologický efekt se odvolávají i všechny tři automobilky. „Šrotovné je krok správným směrem, motivuje vlastníky neekologických vozů ke koupi nového,“ řekl viceprezident kolínské automobilky TPCA Jiří Černý. Na šrotovné vláda plánuje vyčlenit celkem 2,5 miliardy korun, to by však pomohlo vyměnit pouze zlomek z 1,32 milionu aut, které na českých silnicích jezdí bez katalyzátoru. Pokud každý zájemce dostane při koupi nového auta plánovanou dotaci třicet tisíc korun, bude částka rozdělena mezi pouze 83 tisíc řidičů. Ekologové také upozorňují na energetickou náročnost výroby nových aut a následnou spotřebu. „Peníze by se měly spíš investovat do projektů, které peníze dlouhodobě šetří jako například zateplení domů,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Proti šrotovnému se také bouří velká část provozovatelů vrakovišť. Ti auta musí přijmout zdarma a chod firem pokrývají pouze z prodeje starého železa. V posledních měsících ale jeho cena z důvodu malého zájmu v hutích klesla natolik, že už se provoz vrakoviště nevyplatí. „Pokud by se na trhu objevilo opět velké množství autovraků, cena železa by klesla ještě níže. To by byl pro zpracovatele autovraků existenční konec,“ řekl Boris Košťák ze Sdružení zpracovatelů autovraků.

O přínosu šrotovného se přou i ekonomové. Jedni tvrdí, že zkušenosti z jiných zemí ukazují, že tento způsob podpory rozhýbe automobilový průmysl, druzí varují před nebezpečným protekcionismem pouze jednoho odvětví. Zastánci šrotovného se ale nebojí ani varování, že prodej aut po zavedení prémie rychle stoupne, poté však může spadnout do ještě větší recese. „Šrotovné velmi dobře funguje na překlenutí této těžké dob. Až přestane vyplácení bonusů, tak už bude snad krize za námi a fabriky zase pojedou jako dřív. Žádný propad tedy neočekáváme,“ uvedl Josef Lhoták ze Svazu prodejců automobilů. Ačkoliv návrh šrotovného tento týden ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo, mělo by být podle ministra financí Miroslava Kalouska zatím pouze teoretickou dohodou, která bude připravena na termín, až o startu dotací rozhodne vláda. „Já ale pevně doufám, že se vláda pana Fischera nerozhodne,“ řekl Kalousek v ČT.