0:00
0:00
Analýza26. 11. 20093 minuty

Jak se rudí vybarvili

Když sociální demokraté před rokem brali komunisty v krajích do „tichých“ koalic či rovnou do krajských rad, spoustu lidí to naštvalo. Jak si ale komunisté v krajích vedou a potvrdily se obavy, které byly s jejich nástupem spojeny? Vydali jsme se na průzkum do kraje, kde komunisté získali největší vliv – na severní Moravu. A zjistili jsme zajímavé věci.

Soudruzi ze severu
Autor: Filip Singer

Soudruzi ze severu
Pendolinem snadno z české metropole dosažitelná, čistá a příjemná, dnes Ostrava už moc nepřipomíná „černé srdce“ severní Moravy. Region sice stále patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností, je nejchudším tuzemským regionem a v parlamentních volbách zde pravidelně a drtivě vítězí sociální demokraté, osm let tu ale v čele krajské vlády naopak stála ODS a nakonec občanští demokraté stále (spolu s ČSSD) řídí ostravskou radnici. A ani KSČM tu v posledních letech nedosahuje svých nejlepších výsledků – na Ústecku či Olomoucku se komunistům v boji o poslanecká křesla daří lépe.

Navzdory tomu, že si při loňských krajských volbách severomoravští komunisté oproti minulému hlasování pohoršili, právě tady dostali ze všech krajů nejvýraznější podíl na moci. Zatímco ve středních Čechách, na Plzeňsku či na Vysočině tolerují menšinovou vládu sociální demokracie a na Karlovarsku jsou sice přímo v radě, ale na méně významných postech, právě v Moravskoslezském kraji dosáhli díky dohodě s vítěznou ČSSD rovnou na místa náměstků hejtmana – Karel Konečný zodpovídá za zdravotnictví a Svatomír Recman za kulturu a sociální věci. Obě tato jména vyvolala před rokem smršť kritických komentářů v novinách, a v Ostravě proti nim protestovalo i pár desítek občanů. Oba stále používají (i na jmenovkách kanceláří na krajském úřadě) titul RSDr, na který mohli před Listopadem na Vysoké škole politické ÚV KSČ, přezdívané „vokovická Sorbona“, dosáhnout jen věrní straníci, a oba byli rovněž v kraji vysokými funkcionáři komunistické strany – Konečný byl zemědělským tajemníkem okresního výboru KSČ a Recmanovi jím propagovaný obdiv ke Karlu Krylovi zase nebránil, aby nezastával různé funkce v krajském výboru KSČ. A koneckonců se protesty vztahovaly i na nového hejtmana – Palas totiž od komunistů odešel až pět let po revoluci.

↓ INZERCE

Po roce se ukazuje, že některé obavy se naplnily. To když komunističtí náměstci veřejně sekýrují některé střední školy za to, že si na historické přednášky nezvou kromě disidentů i „druhou stranu“ nebo potápějí krajské dotace vyčleněné na projekty připomínající lidi pronásledované totalitou. A v něčem naopak příjemně překvapili. Třeba tím, že svěřené resorty zatím podle expertů spravují profesionálně a nedělají v nich žádné drastické převraty.

Celý článek si přečtěte v Respektu č. 49, který vychází v pondělí 30. listopadu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].