Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Z odmítačů vítači. Visegrád čelí náporu Ukrajinců a na rozdíl od roku 2015 uprchlíky přijímá

Státy EU mají počítat s příchodem čtyř až sedmi milionů lidí

Ukrajinsko-polská hranice • Autor: Milan Jaroš
Ukrajinsko-polská hranice • Autor: Milan Jaroš

Státy EU zřejmě stojí na počátku bezprecedentní uprchlické krize. Do pohybu se dají miliony lidí z 44milionové Ukrajiny, a protože mezi jejich zemí a bezpečným světem nestojí zásadní fyzická bariéra typu moře nebo horského masivu, dorazí na hranice EU a dalších evropských zemí brzy.

Za první čtyři dny ruské války proti Ukrajině dosáhl počet uprchlíků půl milionu. V Polsku už je podle dat úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 280 tisíc Ukrajinců, v Maďarsku 85 tisíc, na Slovensku je to přes 30 tisíc. V Česku se zatím Ukrajinci počítají v jednotkách tisíc.

V souhrnu se jedná o jeden z nejrychlejších útěků skupiny obyvatel do Evropy. Během uprchlické krize v roce 2015 se na březích Řecka a Itálie vyloďovaly tisíce zejména Syřanů, kteří utekli před válkou ve svojí zemi nejprve do Turecka a poté pokračovali dál. Cesta do Evropy byla nákladná, dlouhá a nebezpečná. Na vrcholu krize dosáhlo unijních hranic v Itálii, Řecku nebo v Bulharsku nejvýše dvanáct až třináct tisíc lidí denně.

Teď je to okolo 120 tisíc. Dopravují se vlaky, autobusy, auty, někteří i přiletěli. Evropský komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič v neděli řekl, že státy EU mají počítat s příchodem čtyř až sedmi milionů Ukrajinců.

Sedmadvacítka už oznámila, že všem příchozím udělí takzvanou dočasnou mezinárodní ochranu, která uprchnuvším Ukrajincům umožní legálně žít, pohybovat se a ucházet se o práci v zemích Schengenu po dobu jednoho roku. Příslušné „razítko“ se bude udělovat na hranicích prvního unijního státu po předložení pasu. Podle informací z Bruselu ministři vnitra ještě tento týden právo legálního pobytu pro Ukrajince na území Schengenu prodlouží na tři roky.

Před sedmi lety byly nárazníkovými státy migrační vlny Itálie a Řecko. Teď jsou ve stejné situaci země Visegrádské čtyřky, zejména Polsko, Slovensko a Maďarsko. Visegrádští politici strávili posledních sedm let kritikou migrace - a na heslech „ne kvótám“ a „stop migraci“ postavili několik volebních kampaní. Jednu z posledních v tomto duchu vedl expremiér Andrej Babiš (ANO) loni na podzim, když strašením přistěhovalci chtěl vyhrát sněmovní volby. o tom speciální video a boji proti uprchlickým kvótám věnoval čtvrtinu svojí předvolební knihy.

Tentokrát je situace zcela opačná. Z odmítačů se stali vítači, jak si všímá i evropský tisk. Ukrajinským uprchlíkům otevřelo hranice Polsko, Slovensko, Maďarsko i Česko. „Přijmeme každého, kdo to potřebuje. Ukrajinská společnost se stále více bojí a je ve stresu. Jsme připraveni přijmout desítky, stovky tisíc ukrajinských uprchlíků,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Ukrajinci jsou u nás vítáni. V prvních fázích, kdy se bavíme o jednotkách tisíc, to zvládneme jednoduše. V těch dalších fázích to bude samozřejmě komplikovanější, logisticky i finančně, ale zvládneme to,” prohlásil v Bruselu český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Co je možná nejpodstatnější, vstřícně reagují společnosti v zemích V4. Češi už mezi sebou vybrali stovky milionů korun na pomoc Ukrajincům, mnozí z nich na vlastní pěst vyrazili k ukrajinským hranicím pomáhat s převozem lidí a žádná relevantní politická síla proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny nevystupuje. Lídr opozice Babiš mlčí, předseda krajně pravicové SPD Tomio Okamura napadl ministra vnitra Rakušana na sociálních sítích  za údajné prosazování kvót při přijímání Ukrajinců, ale ten to lehce odrazil. Následovníky Okamury zatím nemá.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].