Výrazný signál: Centrální banka zdražuje, aby nezdražovali jiní
 
ČNB bojuje s korunou
ČNB • Autor: Milan Jaroš

Česká národní banka zvedla svoji hlavní úrokovou sazbu z 0,75 na 1,5 procenta. Jde o překvapivě velký krok – obvykle se sazby mění o čtvrt bodu, kvůli rostoucí inflaci se tentokrát čekalo zvýšení o půl bodu, což předem naznačovali i šéfové banky. Důvodem nečekaného zvýšení je růst cen a snaha odbourat u domácností a firem čím dál silnější očekávání, že inflace dál poroste.

„Potřebujeme dostat do společnosti a ekonomiky výrazný signál, že se nesmíříme s tím, že se tady zakoření inflační očekávání někde daleko vzdálená našemu cíli,“ řekl k čtvrtečnímu rozhodnutí guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že banka si uvědomuje, jak velkým nebezpečím by rozjezd inflačních očekávání byl a že je lepší jednat včas. „Je to jako v medicíně. Když se zasáhne příliš pozdě, stojí to více potu, krve, bolesti a úsilí. A to si nemůžeme dovolit,“ uvedl Rusnok na tiskové konferenci po pravidelném jednání bankovní rady, kde pro zpřísnění měnových podmínek hlasovalo pět ze sedmi členů.

Reklama
Reklama

Spotřebitelské ceny v Česku podle posledních dostupných dat rostly v srpnu meziročně o 4,1 procenta. Od dubna se tempo pohybovalo kolem tří procent, přičemž banka má dlouhodobě za cíl držet růst cen jen na úrovni dvou procent. Podle Rusnoka inflace před koncem roku ještě zrychlí a vysoká zůstane i v prvním čtvrtletí nebo pololetí příštího roku. Sazby do té doby nejspíš půjdou ještě výš. Projevovat by se měly začít do roka.

Dražší peníze jsou hlavní nástroj, jak centrální banky všude po světě inflaci brzdí. Mají motivovat domácnosti i firmy k úsporám namísto spotřeby a zadlužování. Jedním z konkrétních projevů nejspíš bude další zdražování hypoték a zchlazení trhu s nemovitostmi, kde ČNB už před začátkem pandemie varovala před realitní bublinou. Dalším projevem může být zpevnění kurzu koruny, což proexportní ekonomiku rovněž přibrzdí a ztlumí inflaci mimo jiné zlevněním dovozů. Koruna skokově posílila hned poté, co banka své rozhodnutí zveřejnila (důvodem je vidina vyššího úročení a menšího inflačního znehodnocení měny). Podle Rusnoka banka počítá s tím, že na přelomu roku se dostane pod 25 korun za euro.

https://twitter.com/alenaschillerov/status/1443556604364955654

Dalším tlumícím nástrojem má být již zmíněné snížení inflační paniky. Ta dnes podle banky vede k tomu, že ceny rostou nejen kvůli vnějším okolnostem, jakou jsou dražší suroviny nebo energie, ale i tím, že si domácí ekonomické subjekty pro jistotu ke svým cenám ještě něco přisazují a jistí se před dalším zdražováním. To je patrné hlavně ve službách, třeba u cen v restauracích, v kadeřnictvích nebo v cestovních kancelářích. „Vidíme, že se zdražují věci, které jsou zásadně generovány domácím prostředím,“ uvedl v této souvislosti Rusnok.

Proti utahování měnové politiky se stavějí vládní politici, což je v podobných situacích běžné, zvláště před volbami – dražší peníze znamenají dopad na voliče v podobě dražších úvěrů i na státní pokladnu kvůli financování státního dluhu. Podle Andreje Babiše zvýšení sazeb „poškodí ekonomiku“ kvůli vyšším nákladům pro firmy a domácnosti. „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru po zveřejnění verdiktu ČNB v jednom ze série kritických tweetů.

Centrální banka bere jako svůj hlavní úkol cenovou stabilitu, kterou jí naopak vláda svojí politikou komplikuje. Na dotaz, zda existuje souvislost mezi vládním zadlužováním a inflací, Rusnok uvedl, že „obecně se to takto spojit asi dá, to nemá cenu zakrývat“. Potvrdil také, že v případě úspornější vládní politiky by banka tolik své sazby nezvedala. „Nemáme žádný věrohodný výhled, že by v brzké době došlo k nějaké výraznější konsolidaci,“ uvedl Rusnok s tím, že takový stav „přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a tím pádem to také nepřímo může ovlivňovat naše rozhodování“.

Námitka ekonoma Jana Švejnara, že vyšší úroky zvednou náklady firmám, a tím pádem inflaci ještě dál urychlí místo ztlumení, podle Rusnoka v podmínkách české ekonomiky neplatí. Realita je prý taková, že podniky si v podmínkách mezinárodní konkurence nemohou dovolit promítat zvýšení každé nákladové položky rovnou do cen, navíc mají nyní „v průměru“ dost vlastních zdrojů a cena úvěrů je pro ně jen jednou z mnoha starostí.

„Měnová politika bude mít vždy nějaké náklady. Ale jejím smyslem je dlouhodobě vytvářet prostředí cenové stability, které je nutné k tomu, aby ta země – občané, firmy, stát – mohly dlouhodobě prosperovat. Pokud ztratíme cenovou stabilitu, její ukotvenost, tak bude velmi těžké v takové zemi efektivně fungovat z hlediska investic, úspor stability kurzu a tak dále. My sledujeme obecnější zájem,“ uvedl Rusnok.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte