Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Vrátíme pořádek. Švédští odpůrci migrace jsou hlavním vítězem voleb

Úspěch jim vynesla kriminalita, selhání v integraci uprchlíků a pozdní reakce zavedených stran na tyto neřešené problémy

Magdalena Andersson • Autor: REUTERS
Magdalena Andersson • Autor: REUTERS

Záleželo na každém hlasu. Až tři dny po uzavření volebních místností, když byly opravdu skoro všechny lístky sečteny, byl jasný výsledek nedělních švédských parlamentních voleb. Pravicový blok obsadí 176 poslaneckých křesel, levicový tábor 173. Posledních osm let vládnoucím sociálním demokratům tedy k obhajobě premiérského postu nepomohlo ani to, že byli s velkým náskokem se 30,4 procenty hlasů nejsilnější stranou - jako ostatně v každých volbách od 30. let 20. století. Dosavadní premiérka Magdalena Andersson tak ve čtvrtek rezignovala.

Hlavní zprávou voleb ale není těsný výsledek ani změna včele vlády, nýbrž skutečnost, že se nejsilnější stranou pravicového tábora, do něhož patří ještě liberálně konzervativní Umírnění, křesťanští demokraté a liberálové, stali Švédští demokraté. Tedy strana, která vzešla koncem 80. let z neonacistického hnutí. Dlouho existovala zcela na okraji politického spektra – ale pak v roce 2010 překvapivě překročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu, udržela se v něm a letos získala 20,6 procenta hlasů.

Švédští demokraté se během let značně změnili. „Rasistické ideologie o nadřazených běloších, o čisté krvi, o genetické hierarchii ras se dávno vzdali,“ řekl Respektu před čtyřmi lety Anders Sannerstedt, který se na výzkum Švédských demokratů specializuje na Univerzitě v Lundu. „Když se stane, že nějaký člen strany na sociálních sítích sdílí rasistický článek nebo názor, partaj tyhle lidi důsledně vylučuje. Myslím, že se opravdu reformovala.“  Na druhé straně potíž je, že k rétorickým průšvihům znovu a znovu dochází. I nyní po volebním vítězství jeden z politiků vítězoslavně sliboval, že si “zahraje rugby” s novináři, s nimiž má strana dlouhodobě napjaté vztahy.

Švédští demokraté vystupují jako typičtí populisté - prezentují se coby hlas lidu proti proradným elitám a médiím. A důsledně opakují, že masové přistěhovalectví ohrožuje švédskou společnost a není slučitelné s tamním sociálním státem. Jako jediní se v roce 2015 stavěli proti otevřeným hranicím a nyní se chlubí, že jim mainstream s velkým zpožděním dal za pravdu.

Švédsko se totiž koncem roku 2015 dalším uprchlíkům uzavřelo a také premiérka Andersson letos otevřeně mluvila o nezdařené integraci Právě setrvalý nárůst počtu vražd a přestřelek, etnická segregace, selhání v integraci uprchlíků a jejich potomků i příliš pozdní reakce zavedených politických stran na tyto problémy jsou příčinou dlouhodobého vzestupu Švédských demokratů.

Až do roku 2019 odmítaly ostatní strany na celostátní úrovni se Švédskými demokraty spolupracovat. Poté však tabu prolomil Ulf Kristensson, předseda Umírněných, dosud nejsilnější opoziční strany. A bude to právě Kristensson, kdo se teď pokusí sestavit vládu, ačkoli jeho Umírnění skončili až na třetím místě.

Zatím počítal s variantou, že sestaví koalici s Liberály a Křesťanskými demokraty - a Švédští demokraté podpoří jejich menšinový kabinet výměnou za programové ústupky. Volební triumf však vyjednávací váhu populistů zvýšil, z jejichž řad tak sílí volání po vlastních ministerstvech.

“Teď budeme mít zcela jiné požadavky, všechno musí přijít všechno na stůl,” prohlásil den po volbách poslanec Richard Jomshof.  Švédští demokraté už před volbami slíbili, že nebudou měnit kormidlo v zahraniční politice: stejně jako ostatní pravicové strany souhlasí se vstupem Švédska do NATO, s vojenskou pomocí Ukrajině a na rozdíl od minulosti už nepožadují vystoupení z Evropské unie.

Jejich priority jsou domácí. “Teď do Švédska vrátíme pořádek,” slibuje dlouholetý předseda Jimmie Åkesson a s odkazem na trumpovské heslo “America First” říká, že “je na čase postavit Švédsko na první místo”. V programu Švédských demokratů stojí přísnější tresty i pro nezletilé pachatele, posílení policie, tvrdost v boji s kriminálními gangy, jejichž rostoucí moc byla hlavním tématem kampaně.

Strana teď například požaduje deportaci každého cizince, který poruší zákony. V přistěhovaleckých předměstích chce dát policii pravomoci k prakticky neomezenému legitimování a prohledávání lidí. V kampani strana pracovala s obrazem “repatriačního vlaku” - a slibovala jednosměrnou jízdenku do Kábulu. Ve Švédsku narozené děti uprchlíků, kteří do země přišli v 90. letech, tuto rétoriku samozřejmě vnímají – a o Švédských demokratech běžně mluví jako o “náccích”.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].