Úroveň organizace se liší. Některé gangy mají i příspěvky na společný nákup zbraní

Rozmach předměstských gangů, kterému se věnuje obsáhlá reportáž v aktuálním Respektu, je i jedním z témat víkendových voleb. „Náš problém je starší než nedávný příliv uprchlíků ze Sýrie a Afghánistánu,“ říká k tomuto problém expert Manne Gerell, kriminolog z univerzity v Malmö.

Ve světě se o násilí švédských gangů hodně píše. Jak vážný ten problém je?

Podstatné je uvědomit si, že mluvíme o velmi specifickém problému. Kriminalita jako celek ve Švédsku neroste - většina naopak klesá. Mladí muži, kteří jsou obvykle hlavními pachateli i oběťmi násilí, také například potřebují méně nemocniční péče než před deseti lety. Většina obyvatel pije méně alkoholu a lépe se chová. Takže ne vše jde ve Švédsku špatným směrem, ale máme tu skutečně několik tisíc nebezpečných příslušníků různých gangů. Jsou násilní a v minulých deseti dvaceti letech jejich moc vzrostla. Jsou nebezpeční, zvláště pro lidi, kteří jsou také namočení v kriminálních sítích. A také pro ty, kdo žijí nebo navštěvují čtvrti, kde tyto gangy působí.

Jak velké nebezpečí hrozí běžným lidem, kteří bydlí na přistěhovaleckých předměstích, kde gangy vyrostly?

Když se nezapletete do kriminality nebo se zločinci netrávíte volný čas, je riziko pořád velmi malé. Ale jsou tu případy lidí, kteří byli postřeleni nebo zastřeleni omylem. Vloni třeba bylo šestileté dítě střeleno do nohy, před dvěma lety pak byla zastřelena dvanáctiletá dívka. Došlo i k incidentům, kdy byli mladí lidé - s přistěhovaleckými kořeny a ve věku kolem dvaceti - omylem zavražděni, protože si je někdo spletl s příslušníkem nepřátelského gangu.

Kde přesně tyto gangy vznikly?

Většina čtvrtí, kde působí, vznikla na přelomu 60. a 70. let, kdy se švédská vláda rozhodla postavit milion nových bytů. Brzy byly zvláště tamní velké paneláky naplněny chudými lidmi, od počátku také imigranty, ačkoli tehdy hlavně z Finska. Během 80. let přibývalo stále více uprchlíků, a pak tu počátkem 90. let došlo k souběhu několika věcí. Švédsko se propadlo do velké ekonomické krize a hodně těchto nových bytů na předměstí bylo náhle volných. Současně vypukly nové krize na Balkáně, na Blízkém východě, v Somálsku - před kterými k nám uteklo hodně uprchlíků a ti naplnili tato uvolněná sousedství. A v té samé době došlo k deregulaci škol: vznikly soukromé školy a lidé si mohli sami vybrat, kam budou své děti posílat. Nejlepší žáci odešli do škol v jiných čtvrtích, ti horší zůstali a kvalita škol tak dále klesala. To se tehdy dělo po celém Švédsku. Celkově došlo k oslabení státní kontroly těchto čtvrtí. Od 90. let tu začaly působit zločinné skupiny, nejprve jen party kamarádů, děti přistěhovalců, kteří začínali úplně od nuly. Jejich členové obvykle vyrostli ve stejném sousedství. Tehdy to byla třeba skupina deseti puberťáků nebo dvacátníků. Začali s drobnými zločiny, úplně z ničeho, ale pak se „zlepšovali“.

A jak se gangy během let měnily?

Ti kriminálníci stárli, skončili na čas ve vězení a někteří s tím sekli. Jiní ale pokračovali, zlepšovali se, měli kontakty a zkušenosti. Pak přišly další, mladší generace a ti starší jim dokázali nabídnout“příležitosti”.  Dokážou třeba z Maroka dovézt tunu hašiše.  Současně na předměstích vyrostla nová generace, která ty drogy prodává, a ta zase umí na nějaké drobné práce zaměstnat a odměnit mladší, patnáctileté kluky a vychovat tak další generaci. Vznikly postupně sílící sítě, které dokázaly na předměstích zhruba před patnácti dvaceti lety porazit předtím silné švédské motorkářské gangy. Dnes jen těm dvacátníkům z 90. let přes čtyřicet, někteří z nich žijí třeba v Dubaji, ve Španělsku nebo jinde na dobré adrese, ale pořád řídí zdejší zločin.

Rostly takto gangy současně po celém Švédsku, nebo jsou tu významné lokální rozdíly?

Více méně to bylo ve všech městech stejné. Jen například Malmö bylo tehdejší ekonomickou krizí potrefeno zvláště tvrdě - do té doby stálo na stavbě lodí a tento průmysl se vlivem konkurence z Číny zhroutil. Bylo tu tehdy ještě více prázdných bytů, ještě více sociálních problémů. Navíc se do Švédska různé věci vždycky šíří z jihu, z kontinentální Evropy a z tamních přístavů - motorkářské gangy, zbraně, granáty, které se ve válce gangů občas používají. To vše začalo právě v Malmö a rychle, během řekněme dvou let, se to rozšířilo dál do Švédska.

Jaká je struktura těch gangů?

Jsou hodně spojené s daným teritoriem, se čtvrtí, kde jejich členové vyrostli a většinou pořád žijí. Ale pak jsou tu četné rozdíly. Třeba na severovýchodě Göteborgu je nejvlivnější síť, která je úzce spojena s rodinným klanem Ali Khan. Takový na klanu založený gang má silnou hierarchii, pevnou loajalitu členů, silnější vnitřní strukturu. Jiné skupiny jsou oproti tomu organizované velmi volně, členové mají na základě svých “zásluh” různou autoritu, ale jsou bez jasného lídra - a někdy jejich členové spolupracují, jindy ne. A pak tu máme gangy, které jsou naopak velmi organizované, platí dokonce členské příspěvky na společný nákup například zbraní a mají i něco jako pracovní dobu při prodeji drog. Je to tedy velmi rozdílné prostředí. Národnostně pak vesměs odráží čtvrť, kde působí - někde jsou spíše arabské, jinde somálské, zas jiné balkánské, jinde hodně multietnické.

Do Švédska v letech 2014 až 2016 přišlo přes sto tisíc uprchlíků především ze Sýrie a Afghánistánu a také obvykle našli nový domov na panelákových předměstích. Kolik z nich se propadlo do kriminality?

Nemáme zatím doklady o tom, že by v ganzích převzali silnější pozici, nebo byli pachateli stříleček. Náš problém je starší.