Úřad práce musí přijmout jakoukoliv žádost

„Proč vymýšlet vymyšlené? Hodně se ptáte, jakou pomoc připravíme pro zaměstnance na DPP/DPČ nebo matky samoživitelky. Ta pomoc existuje jmenuje se Mimořádná okamžitá pomoc,“ psala na sociálních sítích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mimořádná okamžitá pomoc (MOP), na kterou odkázala takzvané dohodáře, tedy zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je jednorázová dávka vyplácená úřadem práce.

Jenže slovo mimořádná podle neodkazuje jen k současné situaci, ale i k tomu, kdo pomoc získá. „MOP se vydává asi jen v polovině případů, a to dokazuje, že je zatím spíše neúčinná. Většina lidí musí úřadům dál a dál dokládat své majetkové poměry, a to je velmi stresující,“ říká pirátská poslankyně Olga Richterová, která se MOP dlouhodobě věnuje. A podle žadatelů navíc kromě složitých formulářů a podmínek hraje podstatnou roli i přístup úředníků.

Znovu vyplnit

Vláda minulý týden opětovně smetla ze stolu návrh Pirátů na kompenzační příspěvek pro zaměstnance pracující na dohodu a platící nemocenské pojištění ve výši 15 tisíc korun - což dělá asi 300 korun za den bez možnosti pracovat do konce dubna. Dohodářů, kteří si platili nemocenské pojištění, je asi 150 tisíc, ale nebudou mít nárok na žádný kompenzační příspěvek obdobný „pětadvacítce“ pro OSVČ.

Mimořádná okamžitá pomoc slouží především na pokrytí základních potřeb, tedy potravin, nájmu, energií, účtu za telefon a internet, hygienických potřeb nebo ošacení. Doposud museli žadatelé dokládat majetkové poměry, nyní úředníci přihlíží k nákladům na bydlení, stavu bankovního účtu žadatele a společně posuzovaných osob. Musí také popsat celkovou životní situaci, tedy důvody, proč MOP potřebují. Nehledí se však na to, zda má žadatel půjčku nebo hypotéku, již potřebuje splácet. Přitom řadě lidí přivýdělek z dohod pomáhal hradit právě náklady na hypotéku.

„Žádost o mimořádnou pomoc mi zamítli s tím, že jsem zajištěná rodičovským příspěvkem a MOP neslouží jako náhrada příjmu z DPP. Na příjmu z DPP jsem přitom finančně závislá,“ popisuje svou situaci samoživitelka Lída. Na úřadu práce po ní chtěli také doložit příjmy bývalého manžela, přesto že jsou dávno rozvedení. A jelikož je s dcerou stále na rodičovské dovolené, nebude mít nárok ani na poslanci nově schválené ošetřovné pro dohodáře, kteří byli současně plátci nemocenského pojištění. Matky či otcové na rodičovské dovolené jsou totiž zdravotními pojištěnci státu. Nově by měl stát za březen ošetřovné ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu ze mzdy a od dubna také nově schválených 80 procent kromě OSVČ vyplácet i dohodářům. Novelu ještě musí schválit senát a podepsat prezident.

Ministerstvo práce deklaruje, že drtivou většinu neúspěšných žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc tvoří právě ty, kdy jsou klienti vyzváni k opětovnému doplnění. Od začátku března do 17. dubna si podle informací MPSV požádalo o pomoc 4328 lidí, a uspělo nakonec jen 2237, tedy asi 51 % případů. Pokud člověk správně vyplní žádost a úřad práce ji následně schválí, dávka by mu měla dorazit během tří až pěti dní. Hlavní problém podle ministerstva spočívá v tom, že v 90 procentech případů lidé žádost vyplní chybně.

Budeme na ulici

„S žádostí jsem pomáhal dvěma klientkám a v obou případech už je to déle než měsíc, přitom by měla být vyřízená jako ostatní dávky nejpozději do třiceti dnů,“ říká sociální pracovník Petr Bartoň z neziskové organizace Člověk v tísni. Zmíněnou lhůtu pěti dní tak nevidí příliš reálně. „Na úřadech práce se nestíhá ani při běžném provozu, a žádostí teď navíc přibylo,“ dodává s tím, že klientům pomáhá nejčastěji právě se správným vyplňováním žádostí.

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková přitom tvrdí, že úředníci by i přes zvýšený počet žádostí měli žadatelům s vyplňováním formulářů poradit i pomáhat. „Úřad práce ČR úzce spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí, aby vyplňování žádostí bylo co nejjednodušší,“ píše v odpovědi s tím, že lidé, kteří potřebují pomoct se mají obrátit na Call centrum Úřadu práce.

Potíže se správným vyplněním žádostí i úředníky popisuje i samoživitelka, která se v lednu přestěhovala z Radotína do jiné pražské čtvrti. Do konce ledna pracovala na poště, ale kvůli dlouhodobé nemoci si zažádala o invalidní důchod. V současnosti by měla mít nárok na příspěvek na dítě a bydlení a zkoušela si požádat také o MOP. „Zaplatila jsem 45 tisíc kauci za byt, nemám teď žádný příjem a potřebuju zaplatit služby,“ říká žena.

Nyní dostala příspěvek ve výši 3600 korun a čeká na vyřízení dávek, na které má nárok. „S takovou budeme na ulici. Nejsou ochotní a prostě na vás řvou, že máte špatně vyplněný formulář. V Radotíně byly ty paní opravdu milé, tady jsou hrozně nepříjemné,“ líčí rozdílný přístup úřednic. Což ilustruje skutečnost, že situace na úřadech práce není černobílá – a že významnou roli při zpracovávání žádostí hraje lidský faktor.

To potvrzuje i bývalá zaměstnankyně úřadu práce, která si nepřeje být z profesních důvodu jmenována. V současnosti pracuje na sociálním odboru obecního úřadu.  „Přístup především závisí na konkrétním člověku. Moje zkušenost se sice netýká přímo dávky mimořádné okamžité pomoci, ale někdo určité žádosti ani nepřijme, protože předem ví, že je přiznat nechce,“ popisuje bývalá zaměstnankyně. Zároveň doplňuje, že by taková situace nastat neměla, a vedení ÚP na to apeluje. „Bohužel mi mí klienti říkají, že je někdo odbyl a byl nepříjemný. Žádost si už pak nechtějí podat znova, nemají chuť bojovat, i když jsou v právu,“ popisuje frustraci lidí se špatnou zkušeností.

Nenechat se odbýt

Paní Erika se vydala na Úřad práce potom, co se její zaměstnavatel odstěhoval do Brna, ukončil živnost a přestal jí odpovídat na emaily. Neukončil ale její smlouvu na dohodu o provedení práce. Kvůli tomu ji na úřadě řekli, že je prakticky stále zaměstnaná a nemá tak ani nárok na žádnou dávku. „Řekli mi, abych se obrátila na inspektorát práce, ale tam mají šedesát dní na vyřízení. Prostě mě odmítli, na nic se mě nezeptali, odpálkovali mě mezi dveřmi a řekli mi ať nezdržuju,“ hovoří o své nedávné zkušenosti žena, která už je nyní měsíc bez jakýchkoliv příjmů. Neúspěšně zkoušela vyplnit elektronický formulář a kvůli nepříjemné zkušenosti váhá i s podáním další žádosti. „Jsem úplně bez peněz, nemít maminku a sourozence, tak už tady nejsem, protože tohle se nedá zvládat,“ popisuje.

Přitom by měl úřad práce povinně poskytovat i sociální poradenství a poradit klientovi, na jaký typ dávky by mohl mít nárok. Podle zmíněné sociální pracovnice z obecního úřadu je nejdůležitější nenechat se odbýt. „I kdyby člověk na něco stokrát neměl nárok, úřad práce musí jeho žádost přijmout a zpracovat,“ radí. Úřad pak musí žadateli sdělit přesné důvody, proč byla daná žádost zamítnuta, a proti rozhodnutí se klient může odvolávat.

I tady mluvčí Beránková potvrzuje, že žádný úředník by neměl nikoho od podání žádosti odrazovat, naopak přijmout jakoukoliv žádost, která je v jeho kompetenci. A že se to ani neděje. „Generální ředitelství ÚP ČR nezaznamenalo případ, že by úředník odradil klienta od podání žádosti,“ tvrdí v písemných odpovědích. Pokud je někdo s jednáním konkrétního úředníka nespokojený, má se podle ní obrátit na vedení úřadu nebo krajskou pobočku, přičemž by vedení mělo zjednat nápravu. Ani to ovšem v případě „rychlé“ pomoci a současné hektické situace nemusí být zcela jednoduché - a zvlášť pro ty, kdo nejsou s úřady uvyklí jednat.

Hromady dokumentů

Už elektronická žádost může představovat problém, pokud člověk doma nemá dostatečné vybavení. Zkušenosti s podáním žádosti o mimořádnou pomoc popisuje také OSVČ Michaela B. „Pokud člověk nemá tiskárnu a scanner a není technicky zběhlý, tak je to nezvladatelné. Úředníci jsou zavaleni nařízeními a věřím že i pro ně je to náročné,“ říká s tím, že nad formuláři strávila několik hodin. „Mám pocit, že se do toho pořádně nikdo nepodíval, i když se těch dokumentů musely posílat hromady.“  MOP jí sice nebylo přiznáno, ale čeká na odvolání.

Dalším problémem, který při vyřizování žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci může nastat, je právě posuzování stavu bankovního účtu žadatele. Aby člověk mohl mít na dávku nárok, může mít na kontě maximálně dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení. V případě, že má více než tuto částku, a přesto zmíněnou dávku potřebuje, úředník musí zohlednit celou jeho životní situaci a reálnou výši výdajů. Měl by proto nejdříve dobře porozumět životní situaci žadatele, aby ji dokázal vyhodnotit.

„V praxi to tak vždy není, proto se stává, že se podívají na účet, kde je třeba padesát tisíc, ale dále si už nezjistí, že má člověk ve skutečnosti mnohem větší náklady,“ popisuje realitu rozhodování bývalá zaměstnankyně úřadu práce. Posouzení konkrétní situace každého žadatele je však podle platné legislativy povinné. „Zkoumá se pouze relevantní zůstatek peněz na účtu, tudíž může mít žadatel na MOP nárok, i když má větší obnos, než je dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, “ napsala k této otázce mluvčí Beránková.

„Problém je v tom, že se po nejmenší skupině zaměstnanců, za kterou nestojí odbory ani žádná asociace, požaduje informace o stavu jejich soukromého účtu,“ vysvětlovala frustraci dohodářů v rozhovoru pro Respekt Klára Válková, zakladatelka facebookové skupiny Ošetřovné a záchranný balíček pro DPP a DPČ. Podle ní se spousta lidí snažila prací na dohodu pokrýt náklady na hypotéky, proto má účtech také větší obnos financí jako rezervu.Jak ale bylo zmíněno, mimořádná okamžitá pomoc, na kterou MPSV dohodáře místo kompenzačního příspěvku odkázalo, se na splácení dluhů či hypoték použít nedá. Někteří z dohodářů přitom upozorňují, že majetkové poměry OSVČ, také nikdo nezkoumal.

Dohodáři každopádně doposud platí za jednu z nejvíce opomíjených zaměstnaneckých skupin. Mimo jiné se jedná o spoustu samoživitelek a samoživitelů, kteří nyní kvůli zavřeným školám a školkám hlídali děti, ale zároveň si neměli kde přivydělat. „Tato tématika byla na stole pět týdnů a ošetřovné pro dohodáře se schválilo až nyní,“ upozorňuje poslankyně Richterová. Ještě 24. března MPSV návrh Pirátů na ošetřovné pro skupinu dohodářů odmítlo, téměř o měsíc později v úterý 21. dubna nakonec sněmovnou ošetřovné pro dohodáře prošlo.

„Vláda nepostupuje systematicky, a když na někoho zapomene, tak ho vynechá,“ míní poslankyně. „Mimořádná okamžitá pomoc je pro ty nejchudší z nejchudších a mohla by se změnit tak, aby během období krize byla mnohem plošnější,“ říká o nouzové dávce. A chce ji dál prosazovat jako nástroj, díky kterému by lidé mohli pronajímatelům například složit kauci a snáze se tak dostat k bydlení.