Státy EU podpořily cenový strop na cenu elektřiny

Evropské země chtějí zkrotit současné vysoké ceny energií a velmi pravděpodobně na to půjdou tak, že seberou obří zisky energetickým firmám a rozdají je mezi domácnosti a ohrožené podniky. Takový je hlavní závěr mimořádné schůzky ministrů EU odpovědných za energetiku, která se v pátek konala v Bruselu.

Odebrání zisků výrobcům elektřiny nad určitou úroveň je jinými slovy zastropování její ceny. Na jaké by to mělo být konkrétně, to má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o 200 eurech za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.

Zisky se mají zdanit výrobcům elektřiny s nižšími náklady, které ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také obnovitelné zdroje vyrábějící elektřinu ze slunce a větru. Netýká se to naopak vodních elektráren.

Nejde ale o jedinou cestu řešení cen energií. Ministři pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě drahé plynové elektrárny nyní ženou ceny energií nahoru.

Ministři na schůzce zdůrazňovali, že zastropování cen plynu nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy. Evropští politici jinými slovy nechtějí motivovat Rusko k úplné stopce plynu – zatím částečně proudí plynovodem přes Ukrajinu – a odradit obchodníky s LNG plynem v čele s Katarem a USA. Ti by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ní dostanou víc, tedy především v Asii.

Podle zdroje z českého předsednictví je to vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním plynu opatrná. Právě tento krok v případě ruského plynu přitom oznámila tento týden šéfka EK Ursula von der Leyen. Na páteční schůzce ministrů ale nezískal většinovou podporu.

Státy zároveň podpořily uvolnění peněz pro obchodníky na energetické burze, kteří musí skládat vysoké povinné kauce za budoucí dodávky. Také to musí navrhnout Komise, a to do poloviny září - EK kvůli tomu bude mimořádně zasedat v sobotu. Takzvané marginy prodražují obchodování s elektřinou a nemotivují dodavatele k uzavírání dlouhodobých kontraktů.

Země se také shodly na šetření elektřinou, prozatím dobrovolné. Český průmysl pak zřejmě ocení možnost, že by Brusel pustil do oběhu až miliony dalších emisních povolenek s cílem snížit jejich cenu. Právě na drahé povolenky upozorňují východoevropské státy; Poláci chtěli povolenky zastropovat, ale ani to nezískalo podporu.

„Máme jasný směr, kudy máme jít a očekáváme, že Komise brzy přijde s konkrétními návrhy,“ shrnul mimořádnou Radu EU Síkela. Pokud to Brusel oznámí příští týden, do konce září by se konala ještě jedna schůzka ministrů energetiky, kde by se schválila příslušná legislativa.

Doporučení ministrů k celoevropským řešením by přitom neměla vylučovat dodatečné národní kroky, ke kterým chce řada států - včetně Česka - přistoupit.

Zástupci české vlády v posledních dnech zmínili zastropování elektřiny na úrovni 6 a 10 korun za kilowatthodinu. Síkela v Bruselu připustil, že „další lokální řešení bude potřeba, pokud se evropské zastropování, tak jak ho navrhne komise, nebude týkat firem“.

„Mám na pondělí svolané šéfy svazů, kde se dohodneme na parametrech, za jakých bychom to poskytli,“ sdělil šéf MPO. Bude ale na případné dotování elektřiny státu stačit příjem z takzvané windfall tax, tedy zdanění zmíněných nadměrných zisků jaderných a dalších levnějších elektráren?

„Máme spočítánu předběžně windfall tax - a pokud by se cena elektřiny pohybovala okolo těch 200 eur za megawatthodinu, tam by to pro Česko stačilo. Vše ale doladíme podle návrhu Komise,” dodal Síkela.