Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Džihádistický útok v centru Vídně má zatím čtyři oběti

Dvacetiletý útočník se předloni neúspěšně snažil vycestovat do Sýrie a dát se do služeb IS

Vídeň po útoku • Autor: REUTERS
Vídeň po útoku • Autor: REUTERS

V historickém centru Vídně v pondělí večer podle aktuálních informací zavraždili příznivci tzv. Islámského státu čtyři lidi; dalších minimálně dvaadvacet je raněných, z toho sedm v ohrožení života. Zde je základní přehled toho, co o teroru ve Vídni zatím víme. Průběžně text budeme aktualizovat.

Jak útok proběhl? První výstřely padly kolem osmé hodiny večer poblíž hlavní synagogy v centru města blízko známého náměstí Schwedenplatz. Útočníci dle svědků stříleli automatickými zbraněmi do kaváren a restaurací ve snaze zasáhnout co nejvíce lidí. Celkem podle policie střelba probíhala na šesti místech centra Vídně. Útok proběhl poslední večer před uzavřením restaurací v rámci protiepidemických opatření. Policie ani ministerstvo vnitra dosud nepotvrdily, že terčem útoku byl skutečně židovský svatostánek. Rakouská média věnují pozornost také činu dvou bojovníků MMA: Mikail Özen a Recep Tayyip Gültekin uprostřed střelby vyrazili na pomoc raněné ženě a policistovi a odtáhli je oba do bezpečí.

Kdo útočil? Jeden z teroristů byl hned krátce po osmé hodině zabit policií, krom zbraně měl podle lidoveckého ministra vnitra Karla Neuhammera kolem pasu připnutou atrapu pásu s výbušninami. Ministr pak v úterý dopoledne uvedl, že se jedná o Fejzulaje Kujtima S., muže s albánskými kořeny, jenž se narodil v roce 2000 ve Vídni, jeho rodiče pocházejí ze Severní Makedonie. V dubnu 2019 byl Kujtim odsouzen ke 22 měsícům vězení za to, že se snažil odcestovat do Sýrie a přidat se tam do řad Islámského státu. V prosinci 2019 byl předčasně propuštěn na svobodu. Minimálně jeden další terorista je na útěku, rakouské úřady však s jistotou nevědí, kolik mužů celkem útočilo. Vláda vyzvala obyvatele, aby nevycházeli z bytů.

Jak postupuje vyšetřování? Bezpečnostní složky ihned prohledaly byt zabitého teroristy a jemu blízkých (celkově došlo k patnácti domovním prohlídkám), některé osoby z jeho okolí zadržela. Hned v pondělí vídeňská policie včera vyzvala občany, aby videa večerního dění v ulicích města nahodile nenahrávali na sociální sítě, ale přímo na kanál policie, kde je nyní vyšetřovatelé zkoumají. Státní složky budou nepochybně v příštích dnech čelit i nepříjemným otázkám, například jak to, že Kujtim F. nebyl po propuštění z vězení na radaru tajných služeb - a pokud byl, jak dokázal přesto získat rychlopalné zbraně a naplánovat útok. V úterý odpoledne ministr vnitra Nehammer prohlásil, že policie zatím nemá indicie o druhém útočníkovi. Zadrženo bylo podle jeho slov 14 osob a policie prostudovala už polovinu ze dvaceti tisíc mobilem natočených videí, které jí Vídeňané doposud poslali.

Jde o první džihádistický útok? Vídeň byla v 70. a v 80. letech dějištěm řady teroristických atentátů, jejichž výčet na webu nabízí deník Kurier. Jejich motivy nebyly džihádistické, resp. islamistické - vycházely více z politických konfliktů na Blízkém východě. Skupina kolem proslulého marxistického teroristy Carlose Šakala v roce 1975 zaútočila na jednání ropných producentů OPEC: zavraždila tři lidi a další včetně jedenácti ministrů unesla do Alžírska. Palestinská skupina Abu Nidala v roce 1981 zavraždila Heinze Nittela, prezidenta Rakousko-izraelské společnosti a sociálně-demokratického městského zastupitele, v roce 1985 pak provedla bombový útok u přepážky izraelské aerolinky El Al na tamním letišti; ten si vyžádal čtyři oběti a 38 raněných. V roce 1981 palestinské komando přepadlo hlavní synagogu ve Vídni, v jejímž okolí se odehrál i pondělní útok, a zavraždilo dva lidi. V letech 1975 arménští extremisté zastřelili tureckého velvyslance, v roce 1984 pak dva níže postavené turecké diplomaty. V roce 1995 zabil bombový útok rakouského pravicového extremisty Franze Fuchse čtyři Romy ve městečku Oberwart. V roce 2009 útočník na ulici zastřelil uprchlého bývalého bodyguarda čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova a následně uprchl do Ruska. Islamistické motivy policie prvně nachází u menších útoků v posledních letech. V roce 2017 rodilý Tunisan zavraždil starší manželský pár v Linci a u soudu vypověděl, že chtěl dál lekci společnosti a populistickým Svobodným, kvůli nimž se coby cizinec a muslim cítí diskriminován. Tehdejší ministr vnitra Wolfgang Sobotka hovořil o spojení vraha s IS, soud však pachatele obvinění z členství v teroristické organizace zprostil a poslal jej do věznice pro psychicky narušené. V roce 2018 se 26letý muž, podle policie příznivec politického islámu, nožem vrhnul na rakouského vojáka strážícího íránskou ambasádu, nikoho ale nezranil a byl zastřelen.

Jak reaguje Česko? Preventivní opatření s souvislosti s teroristickým útokem ve Vídni přijala i česká policie na hraničních přechodech s Rakouskem, kde policisté provádí namátkové kontroly vozidel a cestujících. Policisté rovněž vykonávají zvýšený dohled nad nejvýznamnějšími židovskými objekty v České republice. „Ujišťujeme veřejnost, že prováděná opatření mají výhradně preventivní charakter a reflektují vývoj situace nejen v sousedním Rakousku,“ uvádí se v prohlášení policie.

Co říká svět? Vídeň zrušila vztyčování vánočního stromku, které bylo naplánováno na úterní dopoledne. Země vyhlásila třídenní státní smutek, památku obětí uctí  minutou tichu i mší v chrámu svatého Štěpána ve Vídni. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze byl útok beze vší pochybností islamistickým činem z nenávisti vůči rakouskému způsobu života. Rakušanům přislíbil ochranu demokracie a vypátrání strůjců teroristického činu, ale zároveň pak na Twitteru napsal: „Musíme mít neustále na paměti, že toto není střet mezi křesťany a muslimy nebo mezi Rakušany a migranty. Toto je boj mezi mnoha lidmi, kteří věří v mír, a malou skupinou těch, kteří si přejí válku.“ Solidaritu Rakousku vyjádřila řada světových lídrů. Už v pondělí večer tak učinil také český premiér Andrej Babiš. „V těchto těžkých hodinách, kdy se Vídeň stala cílem teroristického násilí, jsem v myšlenkách s tamními obyvateli a s bezpečnostními složkami, kteří se postavili nebezpečí. Soucítím s příbuznými obětí, zraněným přeji plné zotavení,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkel. Útok odsoudili také generální tajemník OSN António Guterres, nejvyšší představitelé Evropské unie i několik muslimských zemí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].