Katolický intelektuál a maratonec si brousí zuby na Kaczyńského

Shazovat vládu nebo přemýšlet nad předčasnými volbami nedává v Česku nebo Maďarsku smysl. V Maďarsku zbývá do voleb rok a při současném rozložení sil a nadvládě Fideszu je to beztak nemyslitelné. V Česku se bude volit ještě dřív a přebírat odpovědnost v nejhorším bodě pandemie se logicky nikomu příliš nechce.

V Polsku a na Slovensku je to jiná - vlády tu nejsou ani v polovině mandátu. Ani jedna se přitom v boji s pandemií a organizaci očkování obzvlášť nevyznamenala, i když zvlášť polské schopnosti se s českou situací nedají srovnat, země je na tom doposud výrazně lépe. Na Slovensku se vládní koalice rozpadá zevnitř, v Polsku sílí opozice a přemítá: až se situace zlepší a covidový nápor zeslábne, nebylo by možné vládu Práva a spravedlnosti (PiS) rozkývat a v nejlepším případě předčasně nahradit?

Nová hvězda

Za to, že takové úvahy tu jsou vůbec možné, si rovněž polský vládní blok může z velké části sám. Už rok v něm panují rozbroje mezi koaličními partnery: PiS je formálně v koalici s ostře pravicovým Solidárním Polskem a umírněným Porozuměním, satelitními stranami, které by samy ve volbách neuspěly, ale jejichž poslance PiS potřebuje pro většinu v Sejmu. A jejich a vzájemné hádky v dobách pandemie voliče podle sociologů odpuzují – byť se netýkají řešení krize, ale světonázorových a z velké části symbolických věcí.

Ještě umírněnější voliče pak odpudilo nečekané rozhodnutí o praktickém zákazu potratů z října, respektive ledna. Aktuálně PiS poškozuje i skandál Daniela Obajtka. šéfa státní firmy Orlen - a oblíbence šéfa strany a reálného vládce země Jarosława Kaczyńského. List Gazeta Wyborcza publikoval deset let staré nahrávky, na nichž hvězda státního byznysu možná porušuje zákon a o svém strýci mluví jako o “ču..ku starém”. (“Byl jako můj syn. Zklamal mě,” nechal se pak slyšet dotyčný příbuzný.) Milovník sněhu, prezident Andrzej Duda, zase pravidelně nedokáže odolat legálním, ale špatně působících výletům na lyže.

PiS stále v předvolebních průzkumech s přehledem vede, ale má jen lehce nad třicet procent, přičemž je zvyklá na výsledky blížící se polovině odevzdaných hlasů. Mezi polskou opozicí se naopak už pevně usadil Szymon Hołownia, neúspěšný prezidentský kandidát z loňských prezidentských voleb (které vyhrál vládní kandidát Duda). V Polsku už je dlouho známou postavou: televizní celebrita, katolický publicista a intelektuál, popularizátor teologie, jehož žena je pilotkou armádního letectva a on sám v minulosti pravidelně trávil měsíce na africké charitativní misi. Takovému člověku mohou vládní PiS a jeho média obtížně vyčítat odpor k vlasti nebo vlažnou víru.

A zatímco na počátku své prezidentské kampaně, v lednu roku 2020, kdy Respekt navštívil jeden z jeho mítinků, ještě Hołownia trochu tápal, dnes ve videovzkazech svým příznivcům působí jako suverénní muž. Jeho hnutí PL2050 přetáhlo na svou stranu několik poslanců jiných stran, je už tedy zastoupené v nejvyšší politice a v průzkumech se preference blíží dvaceti procentům. Jako zarputile “středový” a “kompromisní” projekt nejprve přilákal nerozhodné, pak odsál příznivce umírněně katolickým lidovcům, pak středopravé Občanské platformě a teď se obrátil - jak naznačují sociologická čísla - k nespokojeným voličům vládního tábora.

S trochou velikášství se Hołownia klidně může považovat za současného vůdce polské opozice – jímž by ovšem chtěl být Boris Budka. Dlouholetý politik Občanské platformy (PO), zástupce tamního mladého křídla, na sociálních sítích moderní otevřený muž a také velmi dobrý maratonec. Před víc než rokem převzal stranu po zkušeném politickém praktikovi Grzegorzu Schetynovi s příslibem, že hlavní polská opoziční strana se zmátoří a bez velkých problémů vyhraje všechny budoucí volby, jak byla do roku 2015 zvyklá. Tenhle závazek se však zatím nezhmotňuje.

Dva kabinety

PO se v průzkumech stále nedokáže odlepit od dvaceti procent a pro Budku (a především pro jeho stranické kritiky) je selháním, že zápasí s narychlo upečeným projektem politického nováčka Hołowni. Jejich síla se nedá sice rovnat - Platforma je obrovská strana se spoustou členů, peněz, regionálními strukturami a letitou politickou zkušeností. Pokud by se však volby konaly v tento moment, na poslance Sejmu by to pro obě uskupení nejspíš vyšlo nastejno.

V květnu či červnu, až podle očekávání povolí sevření pandemie, která se v současnosti v Polsku rychle narůstá, může Budka zkusit vyslovit nedůvěru vládě a pokusit se o předčasné volby. Proto v tomhle směru už otevřeně přemlouvá vládní Porozumění. Jeho šéf Jarosław Gowin je ostatně bývalý člen Platformy a národovecké či ultrakonzervativní výstřelky vlády, v níž sedí, jsou mu zjevně nepříjemné. S lidovci a konzervativními členy Platformy by se mu vládlo lidsky i politicky snáz.

A s hlasy poslanců Gowinovy vládní straničky a s hlasy zbytku různorodé opozice je cesta ke konci vlády PiS volná. Podle současných výsledků předvolebních průzkumů by umírněná opozice - do níž většina analytiků nepočítá krajně pravicovou Konfederaci - dokázala sestavit hned dva kabinety. Buď nakloněný doleva, kdy by se Platforma a PL2050 spojily s Levicí, nebo pravděpodobnější pravicový kabinet s konzervativními lidovci.

Jak se polští politologové shodují, pro většinu zúčastněných je to risk, ale přinejmenším Budka má velkou motivaci k radikálnímu kroku. Ještě nedávno neotřesitelná vláda Jarosława Kaczyńského a jeho strany PiS tak může koncem jara naprosto nečekaně skončit.