Hrozí válka? Na hranicích s Ukrajinou se koncentrují ruští vojáci a napětí stoupá
 
Rusko a Ukrajina
Satelitní snímek ruské vojenské techniky ve městě Jelňa u ukrajinských hranic • Autor: Profimedia

Začal to americký server Bloomberg, který minulý týden tvrdil, že americké zpravodajské služby varují své západní spojence a Ukrajinu před chystaným útokem Ruska proti Ukrajině. Podle zpravodajského serveru je americký bezpečnostní aparát nervóznější než obvykle a hrozbu považuje za reálnou. Pak bylo chvíli ticho, ale dnes už o možném konfliktu hovoří otevřeně i politici.

Zpravodajský server BBC a další média především hlásí, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že „na hranicích (s Ukrajinou) bylo v uplynulých týdnech pozorováno velké a neobvyklé posilování ruských ozbrojených sil“. Šéf aliance na vývoj upozornil po oficiálním jednání s ukrajinským ministrem zahraničí: „Jsme svědky neobvyklé koncentrace jednotek a víme, že Rusko bylo v minulosti ochotno svého vojenského potenciálu využít k agresivním krokům proti Ukrajině."

Reklama
Reklama

Zároveň vyzval Rusko, aby otevřeně informovalo o svých plánech a varoval ho, aby už „žádné agresivní kroky“ nepodnikalo. Ukrajinská náměstkyně ministra zahraničí pak médiím potvrdila, že její země byla svými západními spojenci varována před „vysokou pravděpodobností destabilizace“ Ukrajiny ze strany Ruska v průběhu nadcházející zimy. Rusko Stoltenbergovo prohlášení označilo za „alarmistické“, a postěžovalo si naopak na příliš velkou přítomnost jednotek NATO.

Demonstrace významu

Varování není nové. Podobné obavy vlastně panovaly už na jaře, kdy Moskva stahovala k ukrajinským hranicím ve velkém vojsko i s těžkou technikou. Americký prezident Joe Biden tehdy nabídl svému ruskému protějšku setkání a napětí povolilo. Těžká technika nicméně z velké části u hranic s Ukrajinou zůstala. A teď se vracejí i vojáci.

Podle ukrajinského prezidenta Zelenského se v tuto chvíli na východ a sever od Ukrajiny soustředilo více než sto tisíc ruských vojáků, z nich více než 90 tisíc tvoří pozemní jednotky a zbytek příslušníci letectva a námořnictva. Zároveň na hranicích Polska a Běloruska panuje napětí ohledně migrantů, které třeba vysoký příslušník britských ozbrojených sil, generál Sir Nick Carter, označil za „klasický příklad odvádění pozornosti od aktivit, jež Rusko provádí v blízkosti Ukrajiny“.

Čtěte také: Bez nás by byli mrtví

Proč? Do moskevských karet samozřejmě vidět není a motivace Moskvy jsou značně neprůhledné. Některá média dokonce bědují nad nedostatečnou zpravodajskou informovaností Američanů o tom, co se vlastně děje. Spekulace nicméně samozřejmě existují.

Jednou z možností je například podle think tanku Carnegie Endowment for International Peace snaha Ruska demonstrovat nové americké administrativě svou důležitost a zároveň Kyjevu reálnou váhu své hrozby. Administrativa Joea Bidena dává najevo, že je pro ni zdaleka největší prioritou Čína, zároveň americký prezident prohlásil, že Rusko zaplatí za své vměšování do amerických předvolebních kampaní i za další kroky včetně pokusu o vraždu a pozdější uvěznění Alexeje Navalného.

A Putinovo Rusko tradičně hodně špatně reaguje na stav, kdy se mu podle názoru Moskvy nedostává patřičné úcty a pozornosti. Think tank tak píše, že právě během jarní krize Putin v podstatě dostal, co chtěl: summit na nejvyšší úrovni v Ženevě, který potvrdil, že ruský a americký prezident „boxují“ ve stejné váhové kategorii. Připomeňme, že velmi podobně si všemožnými provokacemi pravidelně říká o pozornost také severokorejský diktátor Kim, kterému dvěma summity zahrál do karet Bidenův předchůdce Donald Trump.

Imperiální vazby s Kyjevem

Hraje se samozřejmě také o plyn. V pondělí se k situaci nepřímo vyjádřil britský premiér Boris Johnson: varoval Evropskou unii, že se blíží chvíle rozhodnutí, zda umožní provoz nového plynovodu Nord Stream 2, kterým může napříště proudit plyn mimo území Ukrajiny přímo do Německa, nebo zda bude i nadále podporovat Kyjev. Proti zprovoznění plynovodu, který vyřadí Ukrajinu jako klíčového prostředníka ruských dodávek do Evropy a sníží tak její geopolitický význam, se stavějí státy východní Evropy v čele s Polskem a protestovala proti němu také bývalá americká administrativa Donalda Trumpa.

https://www.youtube.com/watch?v=sErhQ_7DxUY

Rusko naopak na jeho zprovoznění tlačí. Současná americká vláda Joea Bidena v květnu (tedy v době předchozí krize na ukrajinských hranicích) uvolnila sankce proti Rusku spojené s otevřením plynovodu, a v podstatě tak dala projektu zelenou. Podle posledních informací z tohoto „bitevního pole“  německý regulátor právě dočasně pozastavil „ schvalovací proces“, bez jehož dokončení nelze plynovod zprovoznit.

K nejasné situaci existují i další interpretace - například, že Moskva není spokojena s dosavadními dohodami o příměří na východě Ukrajiny a snaží se eskalací napětí vylepšit svou vyjednávací pozici. Podle deníku Financial Times pak vývoj jasně ukazuje, že „Ukrajina stále není pro Rusko uzavřenou záležitostí“. Rusko nejen přestává vyjednávat o vyřešení stále neuzavřeného konfliktu, ale protestuje také proti cvičení NATO v Černém moři nebo proti nákupu sofistikovaných dronů Bayraktar, jež si Ukrajina nedávno pořídila z Turecka.

„Kreml dal jasně najevo, že staleté imperiální a kulturní vazby Ukrajiny s Ruskem z celé záležitosti vytvářejí existenciální krizi. Putin v červenci napsal článek o pěti tisících slov, který pojednává o ‘historické jednotě‘ obou zemí, a v něm tvrdí, že Moskva nikdy nedovolí, aby se Ukrajina stala ‚anti-ruskou‘,“ píší Financial Times.

Čtěte také: Když vás napadne Rusko, můžete být rozumní a prohrát, nebo začít bojovat

V každém případě na východních hranicích Evropy přituhuje. Rusko má prsty v uměle vyvolané uprchlické krizi v Bělorusku a stupňuje tlak na Ukrajinu, zatímco v Evropě roste napětí z vysokých cen dodávek plynu, v jejichž případě je kontinent významnou měrou na Rusku závislý.

Zároveň se vrací zjištění, že Rusko bude vždy zkoušet, co všechno mu Západ umožní. Moskva na hranicích východní Evropy pošťuchuje, zneklidňuje, provokuje; aktivně vytváří konfliktní situace. Jestli napětí nakonec využije, nebo ne, to zřejmě vědí jenom v Kremlu, jejich záměr aktivně škodit je nicméně zcela zřejmý. Pokud Rusko vysílá vzkaz, že s ním nějaký problém je a prakticky pořád také bude, je v tom velmi úspěšné.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1758

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte