Dosavadní pokusy Evropské kosmické agentury pomoci Rusům navázat spojení se sondou Fobos-Grunt, jíž se nepodařilo odstartovat z oběžné dráhy Země, zatím nepřinesly výsledek. Sonda na rádiových vlnách „cosi drmolí“, na Zemi tomu ale nikdo nerozumí. Šance, že se podaří zachránit unikátní misi k marsovskému měsíci Phobos, se tak pomalu blíží nule.
Sonda odstartovala v noci z 8. na 9. listopad. Zpočátku vše probíhalo bez potíží, pak se ale nezapnul motor, který ji měl dopravit nejprve na vyšší oběžnou dráhu a posléze nasměrovat k Marsu. Od té doby se nepodařilo zjistit, co problémy způsobilo, nebo to řídící středisko přinejmenším neoznámilo.
Nejpravděpodobnější příčinou je selhání softwaru. Problémy s ním byly už v minulosti a dokonce způsobily odklad mise o dva roky. Ruská konstrukční kancelář NPO Lavočkin chtěla software vyvinout úplně od začátku, ačkoliv mohla upravit již existující programy. Nedokázala to a v roce 2009, kdy měla sonda původně startovat, se ukázalo, že software zkrátka není k dispozici. (Rusové tehdy do poslední chvíle tajili, že se nikam nepoletí, což dost rozhněvalo Číňany; ti se totiž mise účastní také a ze všech sil tehdy finišovali s dokončením vlastního satelitu, který měla ruská sonda „vysadit“ na oběžné dráze kolem Marsu. Čínská družice je nyní ztracena spolu s Fobosem.)
Poté, co konstrukční kancelář Lavočkin selhala, donutil ji Roskosmos (obdoba NASA), aby doplnila vyvíjený software již existujícími programy. Mohl tak vzniknout ne příliš spolehlivý hybrid, což se po startu vymstilo. Kvůli nefunkčnímu software sonda například nemusela najít hvězdy, podle nichž by se v kosmu zorientovala.
Potíž je také v neobvyklém způsobu, jímž se sonda dostávala do vesmíru. Měla to zvládnout zcela autonomně, bez komunikace s řídícím střediskem. Vůbec se nepočítalo s tím, že by v této fázi letu měla sonda se Zemí „hovořit“. I proto je nyní tak obtížné navázat s ní spojení. Vysílání sondy se sice podařilo zachytit, nelze z něj ale poznat, co se stalo a proč motor nezačal pracovat. Pokud se nepodaří problémy odstranit v nejbližších dnech, kosmický automat se definitivně odmlčí a nakonec shoří v atmosféře.
Selhání unikátní mise, která měla dopravit z Phobosu do pozemských laboratoří vzorky hornin (viz Respekt 45/2011), bude mít vážné důsledky. Sama sonda, pohon při meziplanetárním letu, přistání na Phobosu a následný start zpět na Zemi, to vše vycházelo z nových principů a cesta k marsovskému měsíci měla být kriticky důležitým testem celé této nové architektury letu. Ta se pak měla stát základem řady dalších kosmických výprav k Marsu, Měsíci a Venuši, které chtěli Rusové uskutečnit v následující dekádě. V širším výhledu se dokonce uvažovalo i o přistání na Europě, záhadném ledem pokrytém měsíci Jupiteru. Další osud těchto plánů je nyní nejistý.
Poděkování za pomoc s textem ing. Tomáši Přibylovi
O obnovení letů k Mezinárodní kosmické stanici čtěte v nejbližším vydání Respektu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
