Výprava za Noemovou archou
Návštěva záhadného objektu pod horou Ararat člověku připomene, o čem je příběh potopy světa: o vztahu člověka a Boha, o nezvratném slibu, že protivenství budou mnohá, ale k žádné světové katastrofě již nedojde.
Koncem srpna mě režisér Karel Kopš požádal, abych odjel do východního Turecka pod mohutný zasněžený Ararat, kde necelé dva kilometry od íránské hranice leží útvar, který tvarem i rozměry připomíná velkou loď. Pan režisér jej natáčí pro svůj dokumentární projekt a mým úkolem bylo říci, zda se jedná o geologický, či archeologický objekt, tedy zda by ona araratská záhada mohla být Noemovou archou.
Již při studiu písemných materiálů bylo zřejmé, že půjde o víc než o pouhou geologii. Objekt je totiž už padesát let cílem výzkumu různých, někdy poměrně sofistikovaných expedic, které pravost „archy“ buď potvrzují, či méně často zpochybňují. Jde o záležitost, do níž se promítá velmi starý, ještě sumerský mýtus, přírodní vědy a jakási nová mytologie založená na propagaci náboženství a doslovném čtení svatých písem.
„Noemova archa“ je kupodivu dobře přístupná. Stačí se dát po hlavní silnici z tureckého či spíše kurdského Doğubayazitu k íránské hranici, těsně za vesnicí Telçeker odbočit po prašné silnici a pokračovat asi čtyři kilometry směrem k jihu. Archa je vidět přímo z cesty, policie nikoho neobtěžuje a místní Kurdové jsou k cizincům přátelští. Indianu Jonese za průvodce nepotřebujete.
Zbytek reportáže si můžete dočíst v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 31. 10. 2011.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
