Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Spiknutí proti tuňákovi

  • Autor: Profimedia.cz
• Autor: Profimedia.cz

Moře u břehů italského poloostrova Gargano brázdí výletní loď plná turistů. Náhle k ní připlouvá malý rybářský člun a jeho majitel se chlubí svým úlovkem – obrovským tuňákem, který vyplňuje velkou část paluby. Fotoaparáty cvakají, turisté jsou nadšeni. Je léto 2009 a většina z nich (autora článku nevyjímaje) netuší, že je to spíš důvod ke smutku. Jde totiž o tuňáka obecného (Thunnus thynnus), který se už brzy může ocitnout na pokraji vyhubení. Na vině je průmyslový rybolov. Podle odhadů již padlo vlečným sítím traulerů za oběť 85 % populace tuňáka. Ani varovná čísla ovšem nedokážou státy přimět k razantní akci. Znovu se to ukázalo v Kataru, kde minulý týden skončila jednání Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Špatně přitom v katarském Dauhá nedopadl jen tuňák.

Název úmluvy, zastřešené OSN, napovídá, v čem může účinná ochrana spočívat. Nadměrný lov často způsobuje poptávka ve vzdálených zemích, ať už si žádá maso vzácné ryby, korály sloužící k výrobě ozdob nebo třeba slonovinu. Je to i případ tuňáka: kvůli chutnému masu narůžovělé barvy je jednou z nejatraktivnějších ryb vůbec. Velmi si jej oblíbili Japonci – ačkoli se ryba vyskytuje ve Středozemním moři a v Atlantiku, celých 80 % ulovených tuňáků míří do japonských restaurací, výroben sushi a na tamní trhy.

Země, které jednaly v Kataru (celkem jich úmluva sdružuje 175), mohou mezinárodní obchod zastavit – stačí jen zařadit ohrožený druh do takzvané přílohy I. Jenže návrh Monaka, aby byl obchod s tuňákem zakázán, dokud se jeho populace nezotaví, v Dauhá neprošel. Podivnou roli přitom sehrála Evropská unie, která se pokusila návrh oslabit (podrobnosti v rámečku).

Podle pravidel úmluvy by se přitom na tuto rybu nejpřísnější ochrana vztahovat měla: „Z vědeckého hlediska je na tom tuňák hodně špatně a kritéria pro zařazení do přílohy I splňuje,“ říká do telefonu přímo z Dauhá český zástupce na jednáních Adam Kurz. „Existuje ale mnoho ekonomických zájmů. Obecně není velká vůle zakázat obchod s druhy hospodářsky využívanými, a zejména s druhy mořskými. Přinášejí totiž velké zisky soukromým společnostem i státům,“ dodává Kurz, který pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kde má na starosti právě problematiku CITES.

Katastrofálně dopadl i pokus o účinnější ochranu žraloků. Hlasovalo se o omezení obchodu s masem celkem šesti ohrožených druhů těchto mořských dravců, všechny návrhy však byly smeteny kvůli odporu Japonska, Číny a dalších zemí. Hlasovací mašinerií, která vyžaduje souhlas dvou třetin zúčastněných států, neprošel ani zákaz obchodu s mořskými korály či těly ulovených ledních medvědů.

Více čtěte v novém Respektu, který vychází v pondělí 29. března.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].