Prečo?

Rozpad Československa byl před 22 lety krokem do neznáma. Jedna jistota se ale přece při pohledu z Prahy rýsovala: Slovensko bylo a kvůli rozdělení mělo zůstat chudší zemí. Mezi zdejšími ekonomy neexistovalo mnoho jiných témat, na nichž by se takto shodli. Vyjádřit se k němu chtěl i Miroslav Singer, tehdy čerstvý doktorand na univerzitě v americkém Pittsburghu, dnes guvernér České národní banky. „Tvrdí-li slovenští politici, že hlavním problémem Slovenska je bída, měli by zvážit, zda existence federace nenapomáhá tuto bídu mírnit. Pokud by rozdělení měny a státu mělo někde zapůsobit pozitivně, na Slovensku to nebude,“ napsal už v roce 1991 v Respektu.

Tehdy to nevypadalo na zvlášť odvážnou předpověď: na Slovensku byly znatelně vyšší ceny a nižší platy. Na podporu slovenské ekonomiky se z Prahy posílaly miliardy a čeští experti se pouze přeli kolik. Především však slovenský hrubý domácí produkt na osobu byl o třetinu nižší než v Česku. Navíc na Slovensku vládl málo kompetentní nacionalistický kabinet s levicovo-populistickou orientací, zatímco v Česku pragmatická pravice se vzdělanými, Západu otevřenými ekonomy – nebo alespoň tak to Češi viděli. Skutečně tedy nebylo těžké vnímat rozpad federace jako šanci pro její českou část a značný problém pro tu slovenskou.

Několik následujících let se tyto předpovědi naplňovaly. Nová slovenská koruna, hrdost všech náhle probuzených vlastenců dvojitého kříže pod Tatrami, byla rychle o čtvrtinu slabší než česká. Už po roce se Slovákům rozpadla vláda. Nový kabinet vydržel jen půl roku a předčasné volby opět vyhráli pro Čechy směšní, pro mnohé Slováky traumatizující národovci. Slovenská společnost byla ostře názorově rozdělená a věci šly tak daleko, že Slovensko vypadlo ze skupiny největších kandidátů na vstup do NATO a především do Evropské unie.

Střih – a jsme o 20 let dál. Slovenský HDP tvoří 95 procent českého a míří k vyrovnání. Slovenské průměrné platy jsou o deset procent nižší, starobní důchody jsou zhruba stejné. O slovenské politické stabilitě, která je podle politologů úhelným kamenem úspěšné modernizace státu, mohou Češi leda snít. Slováci jsou také více včleněni do Evropské unie tím, že převzali společnou měnu. 

A jako bonus – letos poprvé Slovensko předstihlo Česko v produktivitě práce nebo v ukazateli zvaném hrubý národní důchod. Hospodaření států je věc velmi nestálá, čísla se mohou přeskupovat. Obecně ale platí, že bývalá federace (včetně Miroslava Singra) je svědkem konce jedné české skálopevné „jistoty“. Fakt, že Česko je bohatší zemí než Slovensko, už v podstatě přestal platit.

O důvodech této proměny se podrobně dočtete v novém Respektu 37/2014, který vychází v pondělí 8. září digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).