První světová válka
První světová válka • Autor: Getty Images

Největší jatka

Během takzvané stodenní ofenzivy, během níž se v červenci až listopadu 1918 snažili spojenci dorazit slábnoucí Němce, padly na obou stranách bezmála 2 000 000 vojáků, včetně 127 000 Američanů. Bitva na Sommě přinesla o dva roky dříve 1 200 000 mrtvých, šokující byla hlavně rychlost zabíjení: jen první den útoku ztratili Britové během pár hodin 60 000 mužů. Bitva o Verdun zase ohromila masovým nasazením dělostřelectva, téměř 1 000 000 padlých způsobila palba odhadem 40 000 000 dělostřeleckých granátů.

Vítězové

Osmadvacátý prezident Spojených států amerických Thomas Woodrow Wilson sice dlouho otálel se vstupem neutrální země do bojů, pouhý rok amerického nasazení na frontě z něj nicméně udělal jednoho z hlavních vítězů konfliktu. Amerika prošla modernizací průmyslu a stala se ekonomickým lídrem planety. Na Wilsonův názorový obrat měl zásadní vliv Tomáš Garrigue Masaryk, který ho přesvědčil o nutném rozpadu Rakouska-Uherska a podpoře vzniku nových států, včetně Československa. Za Pyrrhovo vítězství můžeme považovat úspěchy nejslavnějšího vojáka celé války, německého pilota Manfreda von Richthofena přezdívaného Rudý baron. Veliteli první stíhací eskadry bylo připsáno 80 sestřelů spojeneckých letadel, v dubnu 1918 byl ve svém rudém trojplošníku sestřelen a zabit Australany nedaleko Sommy.


Poražení

Zoufalce konfliktu nehledejme jen mezi poraženými mocnostmi. Tragickou postavou byl třeba ruský generál Alexandr Samsonov, jenž kvůli špatné taktice přišel při invazi do Východního Pruska o 140 000 z původních 150 000 mužů a v srpnu 1914 raději spáchal sebevraždu. Ještě horší ztráty způsobilo britské velení při invazi do Gallipoli: během roku 1915 tu spojenci přišli v bojích s osmanskou říší o více než 200 000 vojáků a po evakuaci musel rezignovat autor koncepce útoku, první lord admirality Winston Churchill.

Hitler 1914-1918
Hitler 1914–1918 • Autor: Respekt

Nástup zločinců

Adolf Hitler sloužil jako polní kurýr, v hodnosti desátníka si vysloužil dva Železné kříže a během bitvy u Yprés po otravě plynem dočasně oslepl. Josif Vissarionovič Stalin strávil začátek války v sibiřském lágru, po bolševické revoluci se stal komisařem pro národnostní problematiku, během občanské války velel obraně Caricynu. Vladimir Iljič Lenin se do Ruska ze švýcarského exilu vrátil až v dubnu 1917, v listopadu byl zvolen předsedou rady lidových komisařů; nikdy nebojoval. Klement Gottwald sloužil tři roky jako voják rakousko-uherské armády, účastnil se bitvy u Zborova, kde střílel na československé legionáře. V létě 1918 dezertoval a zbytek války se skrýval.

Woodrow Wilson
Woodrow Wilson • Autor: Respekt

Bod zlomu

Američané sice už v roce 1915 při německém ponorkovém útoku na loď Lusitania přišli o 128 civilistů, pro prezidenta Woodrowa Wilsona byla ale tehdy země ještě „příliš hrdá na to bojovat“. Až v roce 1917 Německu po potopení šesti obchodních lodí USA vyhlásily válku. Díky mobilizaci 4 000 000 mužů byly schopné posílat na západní frontu každý den 10 000 nových vojáků, čemuž vyčerpané Německo nedokázalo vzdorovat.

Další fenomény první světové války popisuje Jan H. Vitvar v aktuálním Respektu.

titulka kindle
titulka kindle • Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jan H. Vitvar

redaktor, Kultura

Jan H. Vitvar
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1702

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte