Někdo se dívá
Digitální kapitalismus: Co dělají technologické firmy s informacemi, které na vás nasbíraly
Bodyguarda s drátem v uchu neměla novinářka Sarah Lacyová ani v brazilských slumech, ani v Nigérii, kam se vydala na reportáž ve vysokém stupni těhotenství. Pořídila si ho až letos doma v kalifornském San Francisku, poté co se stala terčem výhrůžek významné internetové firmy. Jednomu z šéfů americké společnosti Uber, zprostředkovávající taxislužbu a sdílení aut pomocí mobilní aplikace, se nelíbilo, že redaktorka serveru PandoDaily o firmě kriticky psala. Jak vyšlo najevo, plánoval jí to oplatit tím, že by zveřejnil detaily z jejího soukromého života nashromážděné v datové zásobárně firmy.
Pro Sarah, která dlouhodobě upozorňuje na problematické rozměry Uberu (například přezíravý přístup k ženám nebo aroganci firmy směrem k řidičům), byl skandál potvrzením, že její obavy měly reálný základ. Pro nás ostatní byl první ukázkou toho, co se také může stát s informacemi, jež dobrovolně a výměnou za rychlé, kvalitní a díky tomu také nesmírně populární služby technologickým firmám poskytujeme.


A pro mnohé i dalším důkazem o tom, že ačkoli se firmám, jako jsou Apple či Google, daří držet image hravých chlapíků ze Silicon Valley, ve skutečnosti jde o „Rockefellery v mikinách“, jak je nazývá britský The Guardian. O divoké kapitány nového „digitálního kapitalismu“, kterým jde logicky především o peníze a vliv a od svých analogových předchůdců se liší jen v surovině, díky níž obojí získávají.
A je čím dál tím jasnější, že nový pohled na hi-tech giganty začíná rezonovat. Německé a francouzské politické špičky volají po ráznější regulační politice vůči těmto firmám, klíčovou roli zde ovšem hrají evropské instituce, které mají alespoň teoreticky sílu se obřím společnostem postavit. Zkrocení mocných technologických firem má v plánu nová Evropská komise a minulý čtvrtek dal najevo svůj názor, byť nezávazně, také Evropský parlament, když odsouhlasil výzvu k „rozbití“ až příliš mocného Googlu.
V rezoluci se sice o jedné z největších technologických firem světa, která je mimochodem jedním z investorů zmiňovaného Uberu, nemluví, ale je jasné, na koho europoslanci míří, když vyzývají k tomu, aby firmy provozující internetové vyhledávače a další komerční služby (například e-mail, překladač nebo mapy) tyto dvě části svého podnikání oddělily.
Schyluje se k novému „souboji Titánů“? Co všechno o nás internetové firmy vědí, ale zejména – co přesně s těmito informacemi dělají právě teď? Čtěte v novém Respektu 49/2014, který vychází v pondělí 1. prosince (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].