Miliarda na nákupech
„Čínu už nemůžeme srovnávat s naším komunismem,“ říká Petr Němec, který pracuje pro globální obchodní řetězec v Číně
Na rudém gauči podřimuje mladý muž. Na vedlejším zeleném křesle si hoví další, okolo spáčů prochází průvod mladých párů a rodin s malými dětmi. Mrknou se zběžně na křeslo a na gauč. Někteří se ho dotknou, tak aby neprobudili spáče, a kráčí dál do místnosti plné manželských postelí. Na jedné spí v dekách zabalené dítě a jeho otec. Na příjemné matraci jiné postele si ustlala mladá žena a dívá se na iPhonu na film. Jiná paní si sem přišla číst knihu. Vůbec si nevšímají desítek kolemjdoucích, kteří okukují nábytek, na němž odpočívají. A kteří asi také vybírají volnou pohovku, na které by se alespoň na chvilku rozvalili.
Je nedělní odpoledne a pekingskou pobočkou nadnárodního řetězce Ikea proudí tisíce lidí. Tak jako každý víkend. Někteří si přišli koupit nový nábytek. Jiní se jen chtějí podívat na postel, na niž teprve šetří. Další s sebou přivedli truhláře, kteří vybraný výrobek okouknou, změří a zhotoví za nižší cenu. Všichni si ale přišli nábytek Ikea ozkoušet, osahat, „oležet“ – proto je zdejší chaotická atmosféra nesrovnatelná s tou v evropských pobočkách švédského řetězce.


Redaktor Respektu Tomáš Lindner a fotograf Milan Jaroš se vydali do Číny, kde pobývali několik týdnů. První reportáž ze seriálu reportáží si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází pondělí 6. 12. 2010. Ten samý den k článku publikujeme fotografie Milana Jaroše.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].