Ať se snaží záhony

Fialové, žluté, modré. Velké a malé. Máky, trávy, divizny. Květiny nejrůznějších barev a druhů, z nichž mnohé známe spíš z louky, promíchané dohromady na jednom záhonku. Pro milovníka reprezentativních anglických záhonů tak trochu chaos. Na takovou květinovou výzdobu si však budeme muset zvyknout, protože bude stále častěji nahrazovat úpravné řady macešek, afrikánů a begonií.

Nový trend se komplikovaně nazývá „uplatňování přírodních principů při zakládání a údržbě městské zeleně“. Jednoduše se to dá říct i takto: města hledají způsob, jak o svoji zeleň pečovat levněji a jednodušeji než doposud. Místo květin na jednu sezonu vysazují trvalky, místo trávníků louky a místo ušlechtilých dřevin obyčejné lípy, duby, jabloně. Tedy rostliny, které se o sebe starají tak trochu samy.

Co je krása?
Město Tulln an der Donau šedesát kilometrů od českých hranic je vzor vší rakouské spořádanosti a záhonek tady mají snad na každém kruhovém objezdu. Tulln si ostatně dává přídomek město květin a už jej nezvou do dolnorakouských soutěží o nejkrásnější městskou zeleň – vždycky totiž vyhraje.

Není to ale zadarmo a na výsadbu i údržbu stromů a záhonků jde každý rok 1,5 milionu eur z městského rozpočtu. I tady však začala radnice v rozpočtu škrtat a například zalévat nebo sázet se už nemůže tak často jako dříve. Proto tu zkoušejí nové způsoby, jak zeleň pěstovat.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním dvojčísle Respektu 38–39/2011, které vyšlo v pondělí 19.9. 2011.