0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Vidlemi31. 8. 20103 minuty

Zločin v hotelu Savoy

Dnes je na řadě další soudní stání případu Savoy. Kauza, která odstartovala zveřejněná nahrávka schůzky Miroslava Šloufa a prezidentského kancléře Jiřího Weigla zhruba šet týdnů před startem voleb prezidenta. Dodnes nevíme, o čem ti dva muži hovořili, existuje ovšem vážné podezření, že se pokoušeli domluvit na tom, jak ovlivnit prezidentské volby, aby zvítězil Václav Klaus. První by tím vydělal skrze přítele Miloše Zemana a jeho vztahu ke Klausovi. Co vyhrál Weigl, víme.

Krátce po zveřejnění nahrávky začal nebývalý poprask. Tehdejší premiér Mirek Topolánek dostal od BIS zprávu, že se na úniku nahrávky podíleli důstojníci policie a rozvědky a také údaj – jehož pravost dodnes nikdo neprokázal – že se o zveřejnění nahrávky postaral bývalý šéf rozvědky Karel Randák. „Je to největší skandál v historii tajných služeb od roku 1989, pokus služeb ovlivnit prezidentskou volbu, musí se to vyšetřit,“ hřímal tehdy. Případ koloroval tajemný rakouský majitel hotelu Savoy, o němž se mluvilo jako o muži, který za totáče pracoval jak pro americkou, tak pro sovětskou tajnou službu. Šéfem hotelové ochranky byl bývalý estébák, který v době StB velel Petru Bakešovi – v době pořízení nahrávky vysokému důstojníkovi rozvědky. Šokující bylo, že si DVD s nahrávkou vyzvedl bez jakýchkoliv protestů majitele hotelu Petr Dvořák, policista ze speciálních služeb, které se zabývají odposlechy. Vypadalo to, že majitelé hotelů poskytují policii kamerové nahrávky svých hostů tajným službám a policii na počkání.

Reklama

Dva a půl roku poté je klid. BIS sice vyšetřovala, proč se sešli Šlouf a Weigl, co zjistila, nevíme. Nevypátral to ani nikdo jiný. BIS i Topolánek nikdy neprokázali zda a jaký podíl měl na věci Randák. On tvrdí, že žádný. Z obliga je i Paroubkův mediální poradce Petr Dimun, kterému měl Randál nahrávku předat. Dimun prý o nahrávce nic neví a nic jiného mu nikdo nedokázal. Dvořák a Bakeš byli postaveni mimo službu a loni za vynesení nahrávky odsouzeni k pokutě. První k zaplacení čtyřiceti tisíc korun, druhý k pokutě sto tisíc korun. Oba se proti tzv. soudnímu příkazu odvolali a poté se rozjel regulérní soud. Pochopitelně utajený, takže ani tam se nic nedozvíme. Od loňského prosince bylo jednání obvodního soudu Prahy 1dvakrát odročeno. Dnes by měl před soudkyní Olgou Kalašovou vypovídat Mirek Topolánek.

To je v kostce historie „největšího zpravodajského skandálu od roku 1989“. Jak jinak, v Česku končí podobná vyšetřování stejně. Průšvih desetiletí se rozmělní na kauzičku, za kterou hrozí pokuta. Samozřejmě hry tajných služeb se dost často nedají posuzovat trestními paragrafy. Jenže tuto kauzu udělali politici. Nejen Topolánek, podíl na její politizaci má řada dalších od Ivana Langera, přes Zelené až po Františka Bublana. Jejich problém a průšvih je, že v jejím objasnění totálně selhali. Mají k dispozici komise pro kontrolu tajných služeb, bezpečnostní výbory, BIS podléhá vládě, rozvědka ministrovi vnitra. Nikdo z politiků nakonec do věci nešel. Možná jim nakonec vyhovovalo, jak neodpovědně a zločinně se tajné služby chovaly – takové služby se v případě, když jsem u moci, dají využít v můj prospěch. Nic jiného se jim asi v hlavě nehonilo.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].