Stanislav Mečl, pověřený vedením pražského vrchního státního zastupitelství pokračuje v dalších personálních změnách na vlivných postech jeho prozatímního úřadu. Nejprve zbavil prvního náměstka Libora Grygárka vedení trestního úseku. Přeloženo, náměstek Grygárek už nebude mluvit do vyšetřování kauz, jako jsou Mostecká uhelná, Pandury nebo letouny CASA.
Také odvolal Marcelu Kratochvílovou, šéfku odboru, která měla na starosti vyšetřování zásadních případů a jejího zástupce (novou kancelář má ve sklepě) Ladislava Letka, muže, který přímo dohlížel na vyšetřování velkých případů a dohlížel na ně tak pečlivě, že my jejich konec nedohlédneme. To slovo nedohlédneme mi napověděl pan Patizon (little unfashionable but clever man), který v posledních dnech opět nějak ožívá. Prostě se už těší domů a ví, že to má za pár. Moc ho rozveselila poznámka jednoho z debatérů pod tímto blogem. Že pan Patizon je pouhou halucinací alkoholika. Tohoto debatéra moc pozdravujeme.
Podle některých novinářů, ale též třeba místopředsedkyně vlády pověřené s bojem s korupcí Karolíny Peake (tedy ona je pověřena, i když vláda vlastně voliči taky) může ale být dočasné pověření Mečla nezákonné a účelové a tedy jeho odvolávací dekrety mohou být neplatné. Doufejme, že to je jen obezřetnost místopředsedkyně VV, nikoli její přání. Tak, teď jsme se s panem Patizonem vyrovnali se slovem pověření.
V každém případě, aniž by bylo možné dopředu hodnotit skutečnou kvalitu lidí, kteří odvolané státní zástupce nahradili, krok Stanislava Mečla se zdá být správným. Kdo někdy četl, co třeba Marcela Kratochvílová nebo Ladislav Letko napsali o případu Mostecká uhelná, musí vědět, že se těm dvěma moc vyšetřovat nechtělo. Když se nechtělo jim, nemohli ani jejich podřízení. Tak snad se to teď změní. Doufá i pan Patizon.
Snad se také konečně pohne – i když naděje stále ubývá – pátrání po možných zločinech v armádních zakázkách, prověření neskutečně výhodné dvojí role Martina Romana, hledání skutečných viníků z příběhu Opencard a tak dál. Může, ale nemusí, hodně bude záležet na protikorupční policii, jejíž šéf Tomáš Martinec se opravdu snaží, ale jak mi připomíná pan Patizon a mnoho dalších pánů z různých státních bezpečnostních institucí, bude to mít šéf protikorupční policie těžké, protože tým jeho schopných podřízených představují tak dvě desítky detektivů, zbytek je tam spíš do počtu – aby měl kdo popisovat papíry patřičnými hlášeními o velmi často zcela zbytečných úkonech.
Pan Patizon doufá, že se to někdy protne a že tu budeme mít v jednu chvíli vedle sebe schopné státní zástupce a schopné policisty, které vyšetřování zločinů korupce zajímá a kteří to umějí. „V minulosti se to protínalo spíše tak, že vyšetřování státní zástupce a policisty nezajímalo a shodli se v tom, jak nejlépe korupci přikrývat,“ říká pan Patizon a ptá se, kdy už tam budeme. „Jsi jako malý Andrej, taky se pořád ptal, kdy už tam budeme – tedy u nás doma - a kde je mu konec?“ odpovídám panu Patizonovi a on se jen smutně usmívá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
