Rozhodují Motoristé o tom, kdo je žena a kdo ne?

V posledních dnech si pročítám reakce na další text webu Page Not Found, který doplňuje informace o trestním oznámení, jež na konci loňského roku podala bývalá partnerka europoslance Filipa Turka. V druhém článku jsou citovány e-maily adresované expřítelkyni, v nichž politik de facto přiznává násilné chování, nebo korespondence ženy s terapeutkou pocházející z doby, kdy mělo k událostem docházet. Zopakujme zároveň, že ještě ani nezačalo Turkovo trestní stíhání, a je tudíž potřeba vyčkat na kroky orgánů činných v trestním řízení.

Pozoruhodné jsou každopádně reakce Turkových spolustraníků (přesněji – členů strany, za kterou jako nestraník kandiduje) či jeho příznivců. Část z nich je samozřejmě zoufale nezajímavá, protože došlo na karty z argumentačního balíčku obvyklého v podobných případech: jde o štvavou mediální kampaň, účelové pošpinění před volbami, inkriminovaná dáma se chce obohatit. A tak dále a tak podobně.

Další část reakcí by teoreticky až tak překvapivá nebyla, protože o hnusu valícím se na veřejně viditelné ženy už se vcelku intenzivně v posledních letech debatuje. A já na něj upozorňuji tak intenzivně, až mám někdy pocit, že to přeháním a že už na to nikdo není zvědavý. Přesto je opravdu šokující hrubost a vulgarita, s jakou se Turkovi příznivci vrhli na autorku textů a šéfredaktorku Page Not Found Apolenu Rychlíkovou. Jeden příklad za všechny: automobilový závodník a podnikatel Hynek Charous například její novinářskou práci zhodnotil na sociálních sítích těmito slovy: „Co jiného zbývá ženě, která je hnusná, jak svrabem napadená pr*el špinavého bezdomovce a nikdo o ni bez posměchu pohledem nezavadí?“

Rychlíkové se zastalo několik politiků a političek (šéf Pirátů Zdeněk Hřib nebo ministryně spravedlnosti za ODS Eva Decroix), ale stále čekáme na ráznější komentář od vrcholných představitelů státu, zejména premiéra Petra Fialy. Přesně to pojmenovala Kateřina Šafaříková v komentáři na webu Seznam Zprávy, která dává mlčení většiny vrcholných představitelů vlády do kontrastu s jejich deklarovanou příslušností k Západu a zásadou slušnosti v politice a veřejném životě. Já k tomu dodám tezi, kterou opakuji léta – dokud se nějaké téma nestane politickým mainstreamem, jimž se budou zabývat muži v politice, skutečné změny se nedočkáme.