Co se to za války stalo ve vsi pod Alpami

Večer 5. března 1933 se v bavorské obci Oberstdorf sešli obyvatelé se starostou, aby jim řekl, co se pro ně změní po právě proběhnuvších volbách do Říšského sněmu, ve kterých zvítězili nacisté. Nikdo z nich nemohl vědět, že je během následujících dvanácti let čeká největší proměna malebné horské lokality za celou dobu její existence. Právě na tento fatální zlom se zaměřila britská autorka Julia Boyd v knize Vesnice ve třetí říši s podtitulem „Jak se obyčejný život změnil s nástupem fašismu“. Strhujícím způsobem v ní navazuje na předchozí titul Cestovatelé ve třetí říši.

V roce 2006 se Oberstdorf rozhodl, že je potřeba zpracovat vlastní historii po první světové válce. Úkol dostala na starost místní historička Angelika Patel. Vyzpovídala pamětníky, propátrala archivy, a když se po čtyřleté práci přestěhovala do Londýna a potkala Boyd pracující zrovna na zmíněných Cestovatelích, rozhodly se dát původně lokálnímu projektu globální rozměr. Patel předala Boyd nashromážděné materiály, jely spolu i do Oberstdorfu, kde se dostaly k dalším deníkům a korespondenci, a výsledkem je kniha, která skrz osudy konkrétních lidí líčí nejtemnější období německých dějin. A zároveň varuje, že něco podobného se může v jiných kulisách stát kdekoli znovu.

Ještě když příslušníci I. horské divize – kam se ve velkém rekrutovali právě horalé z Oberstdorfu – vyráželi v září 1939 z Prešova, aby dobyli Lvov a vzápětí ho v rámci rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz odevzdali Rudé armádě, brali to jejich krajané jako začátek krátkého příběhu, který nemohl skončit jinak než ovládnutím Evropy. Když ale o tři roky později začaly domů chodit z fronty obálky s dalšími a dalšími úmrtními listy, proměnil se naivní sen v kolektivní noční můru.

Řada lidí to samozřejmě zjistila rychleji. Třeba rodiče slepého Theodora Weissenbergera, kterého nacisté jako devatenáctiletého v roce 1940 zplynovali během „očisty“ národa od nevyléčitelně nemocných. Julia Boyd událost popisuje se stejně chladným odstupem jako cokoli jiného: citacemi z deníků, korespondence či dobového tisku líčí, jak se jeho rodiče dopátrali, že nezemřel na oficiálně oznámenou meningitidu, ale bolestnou vraždou trvající dvacet minut.