Pohlednice z prázdnin

Ahoj, mami, tak jsem zase v Itálii. Byla jsem tu poprvé, když jsi mě nosila v břiše, a já už tehdy vnímala ten odlišný životní rytmus, ve kterém se cítím tak dobře. Barvy, vůně, domy, jídlo. Asi to taky souvisí s tím, že mi v italštině vyšlo nejvíc překladů a že se mým knihám dostává nejvřelejšího přijetí právě v Itálii. Ale to není podstatné.

Jsem na ostrově uprostřed jezera, ať přijedeš odkudkoli, musíš sem na lodi. Už ta krátká cesta po vodě stačí, aby ses odstřihla od života tam jinde. Najednou se octneš v paralelním vesmíru. Nejezdí tu auta, až na maličké policejní, maličké popelářské a několik autobusů. Obejít kolem dokola se ostrov dá za dvě hodiny – a odevšud máš ohromující výhledy.