O prázdninách se nemají děti učit, ale objevovat svět, sebe sama i své okolí 

Osmiletá Emilka žije se svou maminkou Annou v malém městě nedaleko Prahy. Má ráda tanec, hudbu, a když má volno, hraje třeba stolní hry. Stejně jako dalším statisícům dětí v Česku jí začnou letní prázdniny. Ale ne tak docela. „Minulý rok jsem o prázdninách dopisovala písanku. Já jsem to teda nestihla, takže jsem ji dopisovala ještě na začátku školního roku. Ale je to jedno, protože paní učitelka to nakonec stejně nekontrolovala,“ říká žákyně druhé třídy. A maminka ji doplňuje. „Nebyla to jenom písanka, dostaly od paní učitelky na prázdniny úkol dopsat si všechny pracovní sešity, ze všech předmětů,“ říká.

Emilka mezitím ke stolu v obývacím pokoji nosí z dětského pokoje učebnice: stránky, které měly děti dopracovat o prázdninách, označila paní učitelka červeně a doplnila vysvětlivkou: „Dopočítej vše, kontrola v září!“ Anna doufá, že letos v létě dcera nic dopisovat nebude, přestoupila totiž do jiné třídy. „Chtěla bych, aby o prázdninách četla, protože čteme pořád a víme, že na čtení jsou navázány akademické úspěchy. Ale určitě nechci, aby seděla v učebnicích, v létě ji určitě nečekají pětiminutovky z češtiny,“ říká Anna.

Sama dříve pracovala jako učitelka na prvním stupni a Emilku se snaží ve volném čase vzdělávat nenuceně. I to, že mluví s novinářkou, vnímá Anna jako příležitost, jak se její dcera může něco dozvědět. Emilka s přístupem své maminky k letnímu volnu souhlasí. A aby to potvrdila, přeříká nadšeně dětskou básničku končící slovy: „Úředníci z ministerstva! Zapište si za uši. Prázdniny se neruší.“