30. 3. 20243 minuty

Jednat logicky je riziko?

Ivan Gabal

Nestává se často, aby poměrně malá země výrazně promluvila do světového dění. Jednou z takových výjimek byla takzvaná muniční iniciativa, kdy Česko díky výjimečnému nasazení konkrétních lidí sehrálo významnou roli v zbrojní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Do zákulisí této mise nabízí unikátní vhled kniha České zbraně pro Ukrajinu, kterou napsali jsou redaktoři Respektu Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Vypráví dramatický příběh včetně neznámých detailů a celý obraz doplňuje reportážní svědectví obou autorů z napadené země. Knihu, z níž pochází následující ukázka, si můžete spolu s dalšími tituly z produkce Respekt Media můžete zakoupit v našem e-shopu.

Dlouhá léta neutrální Švédové a Finové dospěli po napadení Ukrajiny Ruskem k přesvědčení, že potřebují do NATO. Analýzou hrozby a potřebou snížit riziko napadení jednali logicky, aniž by je někdo napadl.

Teprve poté, co řecký premiér přežil raketový útok při návštěvě Ukrajiny, zahájilo Řecko masivní dodávky zbraní Kyjevu. A teprve když česká vláda zrušila konzultace s vládou Roberta Fica a Itálie ze Slovenska stáhla protiletadlový systém, ztlumila Bratislava svůj proruský obrat do protisměru společné západní politiky.

Prevence reaguje na příčinu hrozby podle indicií, snižuje riziko a nečeká na následky. Kontrastuje s politikou, která indiciím nevěří a riziko zpochybňuje, dokud se něco nestane. Rozdíl obou přístupů je, že v prvním musíte rizika nejen konstatovat, ale také argumentovat. Taková politika začíná tím, že vysvětlíte, jak odvrátit riziko, aby nenastalo. Jednáte preventivně. Lidé vám musí věřit, byť se zatím nic nestalo.

↓ INZERCE

Ve druhém modelu politika staví na nedůvěře k těm, kdo jednají preventivně. Tvrdí o nich, že hrozbu „eskalují“ a provokují obrannou reakci druhé strany. Tváří se, že riziko není takové, jak se (logicky) zdá, a že se ochráníme, když se mu přizpůsobíme a nebudeme jej obranou provokovat.