Hledám manžela, zn. i bez diplomu
Jak zamíchá milostnými vztahy zvyšující se vzdělanost žen
Podoby někdy formují společenské trendy, které s milostným životem na první pohled příliš – nebo vůbec – nesouvisejí. Třeba úroveň vzdělání.
Víme, že v posledních letech se v Česku prudce mění složení studentů i absolventů vysokých škol a že v řadě oborů dnes mladé ženy převažují nad muži. Ve věkové kategorii do pětatřiceti let už jsou Češky obecně vzdělanější než Češi. Lidová moudrost před vzdělanostní či ekonomickou převahou žen varuje a v některých zemích už se objevují obavy, zda tyto novinky dále neprohloubí trend klesající porodnosti a krizi nukleární rodiny. Ještě že máme data – ta ukazují něco trochu jiného. Vyšší vzdělání žen může dokonce přinést trend zcela opačný.
Co když nebudou stačit?


Podle americké socioložky Arlie Hochschild navazují moderní heterosexuální partnerství ženy, jejichž společenské postavení se rychle mění, a muži, u nichž jsou naopak změny menší, případně žádné. Zatímco pracovní a rodinné dráhy žen se odlišují od jejich matek a babiček, muži zhusta žijí – nebo by někteří chtěli žít – jako jejich otcové nebo dědové. Hochschild samozřejmě odkazuje ke specifické americké zkušenosti, která není úplně přenositelná do střední Evropy, nicméně postřeh o dvourychlostním „vývoji“ platí i v Česku. To může vytvářet napětí v nejrůznějších otázkách – a logicky také ve vztazích. „Tyto změny mohou do budoucna přinést revoluci na partnerském a sňatkovém trhu,“ říká psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová. „Vysokoškolsky vzdělané ženy bývají velmi náročné na partnery – a ne vždy je nacházejí a některé raději volí single život. A partnerky budou mít potíž najít také někteří méně vzdělaní muži.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










