Dovolili jsme si četné licence. Hlavně jsme reka svého poněkud zintellektualisovali. Bylo to nutné. Jeho Jasnost byla s pérem dosti na štíru,“ napsal Ladislav Klíma (1878–1928) v úvodu Utrpení knížete Sternenhocha, které vyšlo měsíc po autorově smrti. Nyní toto groteskní romaneto tvoří významnou část pátého, předposledního svazku Klímových Sebraných spisů, jež k jejich rekovi přistupují zcela opačně. Autor je tu nahlížen v co nejryzejší neupravované podobě, neboť si s perem rozuměl tak dobře, že tu oproti originálu není přidaná či ubraná ani čárka.
Spisy vycházejí zásluhou bohemistky Eriky Abrams v Torstu a nyní došlo na Klímovu veškerou dostupnou beletrii. S výjimkou Velkého romanu, nejrozsáhlejší prózy, jejíž kritické vydání v roce 1996 celou ediční řadu zahájilo. Stávající svazek se jmenuje „Bel“letrie a už teď lze říct, že spisy patří k nejambicióznějším a nejdotaženějším projektům naší literární historie.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
