Nikdo už je nemá rád?

Když se zaměstnanci dominantního podniku v zemi – Škody Auto – rozhodnou stávkovat, měli by dát asi veřejnosti vědět proč. Přitom každý, kdo se před stávkou po této odpovědi pídil na webu odborářských organizátorů, dostal vysvětlení, že zdejší z hlediska zaměstnanosti a dopadu na ekonomiku zdaleka nejvýznamnější firma stávkuje „za lepší Česko“, za „konec arogance moci“ a za „konec propadu životní úrovně“.

Pokud by se odboráři snažili přijít na hesla pro občanský politický protest, nic lepšího by zřejmě nevymysleli. Z hlediska odborářských zájmů to je ale mimo. Ani lepší Česko, ani konec arogance se žádnou stávkou vynutit nedají. A pokud jde o konec propadu životní úrovně, ten si zaměstnanci Škody Auto vyjednali už na jaře, kdy dostali vysoké odměny.

Největší české zaměstnanecké protesty za řadu let, které toto pondělí organizují velké odborové svazy, zkrátka nelze vnímat jinak než jako stávku politickou, a tedy těžko přijatelnou. Odpor vedení odborů k úspornému balíčku, na který stávka reaguje, byl sice svého času legitimní, celou věc už však schválil parlament, podepsal ji prezident, a stávkovat proti ní tedy nemá smysl. Každý, komu se úspory nelíbí, si musí počkat na parlamentní volby a novou vládu. Pokud se mu čekat nechce a raději by pomocí protestu přinutil Fialovu vládu k předčasné rezignaci, měl by vystoupit z role zaměstnance a vydat se po práci na občanský protest.

Máme opozici

Může to vypadat jako jemná nuance, avšak pro Česko je tohle rozlišení pracovních a občanských protestů docela důležité. Fialova vláda sice nezařídila takový růst platů a růst životní úrovně, jakou jsme znali z minulé dekády spojené s globální konjunkturou, ale udělala už docela dost na to, aby ji měla smést vlna stávek. Postavila se jednoznačně na správnou stranu v potenciálně velmi nebezpečné válce, jíž čelí i logickým zvýšením výdajů na obranu. Dále provedla zemi bezprecedentní energetickou krizí a během toho zvládla zdánlivě nezvládnutelné – odstřihnout zemi od závislosti na ruském plynu.

Jistě by se dal sestavit dlouhý seznam toho, co měla zvládnout líp. Bylo by skvělé, kdyby prosadila manželství pro všechny nebo kratší stavební řízení nebo vykročila směrem k přijetí eura. Zároveň ale Fialova vláda na české poměry nadprůměrně slušně komunikuje s občany, nekoketuje s nacionalismem či populismem a v mezinárodně velmi složité době, kdy se toho dá hodně zkazit, dělá spolu s prezidentem zahraniční politiku, jež směřuje k obraně národních zájmů.

Pokud se tohle odborová centrála rozhodne ignorovat a jde proti vládě, má mít jasné požadavky, o jejichž splnění se navzdory složité době ve jménu své členské základny snaží. Stávka „za lepší Česko“ ale žádným požadavkem na změnu není, je jen politickým nátlakem. K němu však odbory nepotřebujeme, máme totiž opozici.