Když Kreml řekne ne
Koncem tohoto týdne měly EU a Ukrajina na summitu ve Vilniusu podepsat léta připravovanou asociační dohodu, která Ukrajinu přitáhne na evropský orbit, jinými slovy, odpoutá ji od Ruska. Šlo by o největší geopolitickou změnu od pádu železné opony, svým způsobem významnější, než bylo rozšíření EU o postkomunistické státy v roce 2004.
Není divu, že Rusko se změně brání zuby nehty. Ukrajina je pro něj klíčová země, bez níž nemá naději na to, aby se stalo strategickou velmocí rozkročenou mezi Evropou a Čínou. A jde také o historický nárok: koneckonců moderní Rusko vzniklo částečně i na půdorysu středověké Kyjevské Rusi.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
