Projekt „Stíhačky“

Rekordně drahý nákup amerických stíhaček F-35, který vláda Petra Fialy schválila letos na podzim, provázela bouřlivá politická debata. Součástí byly výtky opozice z nezodpovědného vyhazování peněz, obava, zda tak moderní technologii vůbec naše současná armáda dokáže používat, ale i různé fámy. Například ta, že místo nákupu drahých amerických letadel mohlo Česko využít nabídky švédského výrobce dosluhujících gripenů a ponechat si je zdarma. Jak se později ukázalo, švédská firma takovou nabídku nikdy neučinila. Rozrušený čtenář snažící se zorientovat ve složité debatě se může uklidnit vědomím, že nejde o nic nového. Ve velmi podobném duchu se totiž nesla i diskuse před dvaceti lety, kdy se také rozhodovalo, jaké stroje budou hlídat české nebe (vláda si nakonec v roce 2004 pronajala dosud sloužící gripeny). Do atmosféry rozhodování nás přenáší text, který v Respektu vyšel přesně před dvaceti lety:

Ještě před šestnácti měsíci chtěla Zemanova vláda na ten účel sto miliard korun, jinak prý české země ztratí suverenitu. Nákup stíhaček – považovaný za největší korupční projekt samostatného Česka – ale nakonec Zemanovi nevyšel a jeho nástupce teď chce suverenitu bránit ve zcela opačném gardu: zcela zdarma. Špidlův kabinet se zeptal devíti spojeneckých vlád, jestli by nám nedarovaly čtrnáct bojových letadel, a oslovení zatím nejsou proti. Pokud si ale odmyslíme rozdíl v hoře peněz, spojuje oba plány zásadní věc: oba přišly na stůl v době, kdy není schválená reforma armády, kdy není jasné, jak vlastně vojsko bude za pár let vypadat, a kdy neexistuje žádný výhled, jak reformu – a tedy i stíhačky či jejich provoz – zaplatit.