Před branami vždycky stojí barbaři

Máte-li cestu do Bulharska a čas, zastavte se v Plovdivu. Podle archeologických nálezů patří se svými sedmi tisíci lety k nejdéle osídleným městům na světě. Lúkianos ze Samosaty nazval tehdejší Filippopolis ve 2. století před Kristem největším a nejkrásnějším ze všech měst. Vládli mu střídavě Makedonci, Římané a Thrákové, Slované, Bulhaři a Turci. Proto zde lze najít antické divadlo, thráckou pevnost, nejstarší evropskou mešitu i novověké křesťanské kostely. K těm nejpozoruhodnějším památkám patří Velká neboli Biskupská filippopolská bazilika. Vznikla v polovině 4. století.

Budova baziliky byla impozantní, jednalo se o největší raně křesťanský kostel na Balkáně. Na délku měla zhruba 86 metrů a na šířku 38. O výšce lze jen spekulovat, nicméně měla i patro s vnitřním ochozem. Nadto jednu hlavní chrámovou loď s kněžištěm a dvě vedlejší oddělené sloupovím, nartex a atrium. Pro návštěvníky je asi nejzajímavější mozaiková podlaha, která má hned dvě na sobě ležící vrstvy; první, starší, je ze složitých geometrických obrazců s motivy optických iluzí, vln a nekonečných uzlů, druhá zobrazuje dvacet různých druhů ptáků, kteří v raném křesťanství symbolizovali nebesa a zbožnost.

Důvod, proč se o tak významné památce tak málo ví, je prozaický – byla objevena během záchranného archeologického výzkumu až v roce 1982, kdy se v Plovdivu kopal podchod. Poté byla na řadu let znovu opuštěna. V roce 2002 město pozemek s archeologickým pokladem nevýslovné hodnoty prodalo soukromé firmě. Poté co se skandální odhalení dostalo na veřejnost, trvalo městu a státu dalších sedm let soudních pří, než se pozemek vrátil do rukou obce. Odborný archeologický výzkum a restaurování naleziště tak začalo až v roce 2015 a úžasné nové muzeum in situ se otevřelo až v roce 2021, tedy skutečně nedávno.

Co je na něm nejpozoruhodnější, lze snadno přehlédnout: je to plexisklový model baziliky, kde lze pomocí různých tlačítek rozsvítit model toho, co se na ploše baziliky nacházelo v různých dějinných obdobích. Jedno z nich nabízí několik drobných zeleně podsvícených kvádrů, které představují chatrče. Ty vznikly na místě chrámu po nájezdech Gótů, kteří (na střídačku s Huny) opakovaně vyplenili město. Je úplně jedno, jak vyspělá je tvoje architektura a sklenice na víno; před branami vždycky bude stát primitivní barbar, který se sice neumí podepsat, ale má dobře nabroušený oštěp a dokáže přejít půl Evropy. K pádu Říma stačil pak už jen souběh se státním zadlužením, neúnosným zdaněním obyvatelstva a úpadkem vzdělanosti.