Ta kostka se ve mně vždycky sama hodí
Tento týden odpovídá historik a spisovatel PAVEL KOSATÍK
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Kočka. Snese tým, dokonce s mnohem složitějšími partnery lidmi. A nesnese být v tom týmu na obtíž.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Objev knih, novin a časopisů z roku 1968 v létě, kdy mně bylo patnáct, tj. v roce 1977. Pěkně všech naráz, doma v knihovně. Blesk rovnou do hlavy. A zároveň i zrádný pocit, že ten „ráj už byl“. Dodnes vlastně nevím, jestli jsem tu optimální současnost svého života konečně dohnal.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
To jsou záblesky z televize právě z jara toho roku 1968. Někdo v televizi mluví, možná Dubček, možná Škutina, z tváří rodičů vyrozumívám, že je to něco úplně nového, co tady nikdy nebylo. Divné. Důležité.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Když jsem v létě 1995 viděl v televizi záběry zajatců ze Srebrenice a bylo jasné, co se s nimi stane.
Mezi elementárním ženstvím a mužstvím je dlouhá a bohatá škála, na které se pohybuje většina z nás.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Pozoruju okolo sebe tolik různě složitých sexualit, jejichž rozvoj se mně jeví striktními společenskými pravidly všelijak komplikován, že bych se vůbec nepokoušel o nějaké spočítání pohlaví. Mezi elementárním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
