Kde kvetou modře acháty
V jeho díle najdeme „první prokazatelné ohlasy surrealismu v české literatuře“, soudí básník Jaromír Typlt v úvodní studii ke třem dosud knižně nepublikovaným textům Josefa Kocourka (1909–1933). Rodák z vesničky Brdo u Nové Paky je napsal v letech 1926–1927 a teď vycházejí v edici Skrytá moderna, jež se snaží zpřítomňovat zapomenutá díla naší avantgardy. Kocourek je náramně dobrá volba. Jeho texty nás i po bezmála stovce let sugestivně přivádějí do podkrkonošské krajiny, „kde srdce přejala funkci rozumu, kde v žulových lomech ženy odpočívajících dělníků bijí do skal kalnými rubíny svých snubních prstenů, aby v rovnoběžných vrstvách žuly a vápence vyryly nesouměrný diagram své zmizelé lásky a pokory, kde acháty kvetou modře a červeně, kde úroda snů a nadějí daleko převyšuje bohatství země“. Právě o žeň uhrančivých metafor z nevědomí tu běží. Ať už jde o skandální příběh učitelky chemie, nedosažitelné modré slečny nebo nihilisty vyhlazujícího planetu. Kocourek se v Nové Pace spřátelil s výtvarníkem Františkem Grossem, fotografem Miroslavem Hákem a sochařem Ladislavem Zívrem. Založení jejich Skupiny 42 se ale nedožil, umřel v pouhých čtyřiadvaceti na tuberkulózu.
Jan H. Vitvar
Josef Kocourek: Jensen a lilie / Modrá slečna / Kráska
Akropolis, 216 stran
Skrývaný Singer
Rudovláska Kejle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
