1 • únor
24. února brzy ráno začaly na ukrajinské území dopadat ruské rakety a ruská armáda začala obsazovat jih, sever a východ země, zvláštní útok směřoval na hlavní město Kyjev. Navzdory všeobecnému očekávání blesková ruská operace neuspěla. Ruští výsadkáři, do té doby opředení mýtem takřka neporazitelnosti, utrpěli těžké ztráty, invazní vojsko nedokázalo proniknout do Kyjeva a dopředu vyslané zabijácké jednotce se nepodařilo zajmout nebo zabít nikoho z vedení země; prezident Zelenskyj zůstal v Kyjevě a postavil se do čela obrany země. Začala dvouměsíční okupace Kyjevské oblasti a vlna zvěrstev páchaných na civilním obyvatelstvu.
Poloviční úspěch zaznamenali Rusové na východě země. Velkoměsto Charkov též nedobyli, ale pod kontrolu dostali velkou část v jeho okolí, dobytá území navíc pomalu rozšiřovali. Svých cílů plně dosáhli jen na jihu země. Téměř bez boje ovládli pobřeží Černého moře včetně města Cherson na západním břehu Dněpru, za cenu naprostého zničení dobyli přístav Mariupol a zajistili si pozemní přístup na Krym, okupovaný už předtím od roku 2014. Přístav Oděsa zůstal mimo ruský dosah, i když se o vylodění spekulovalo.
2 • březen–duben
V dubnu letošního roku Rusové opustili Kyjevskou oblast, okolí Černihivu u běloruských hranic i oblast kolem města Sumy u ruských hranic. Byl to výsledek dvouměsíčního klinče – ruská vojska se nemohla posunout dál, brzdilo je ukrajinské ostřelování jejich armády (Ukrajina také přerušila jejich zásobovací…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
