Tohle nejsou udavači
Whistlebloweři si zaslouží ochranu státu. Česká vláda jim zatím vychází vstříc jen napůl.
Polovina. Přesně tolik oznámení na později prokázané podvody, korupci nebo zneužívání financí ve státní správě, politické sféře nebo soukromých firmách přichází od jejich zaměstnanců. Toto zjištění studie mezinárodní organizace ACFE (certifikovaných vyšetřovatelů podvodů) se týká západního světa, stejně jako už pětadvacet let starý zákon v USA, který říká, že čím více budou oznamovatelé neférovostí a nezákonností chráněni před odvetou (třeba vyhazovem) za upozornění, tím jednodušší bude pro ně podat o nich zprávu. Stát i soukromníci tak mohou ušetřit hodně peněz, o něž přicházejí. A co je nejdůležitější, fungování světa bude o něco spravedlivější. Podobně účinná jsou i oznámení na šikanu na pracovišti, porušování předpisů nebo třeba střet zájmů.
Pochopit tuto jednoduchou rovnici může být dost komplikované. Zatímco ve většině zemí EU, USA nebo ve Velké Británii je ochrana oznamovatelů – známých jako whistlebloweři – zákonnou normou, český stát se ji pokouší dostat do mantinelů zákona už dlouhých deset let. Ve čtvrtek schválila česká vláda návrh zákona o ochraně whistleblowerů. Jeho znění ale znepokojilo bez výjimky všechny experty, kteří se tímto problémem zabývají.
Chránit anonymy
Návrh zákona nabízí ochranu všem oznamovatelům nepravostí, případně zločinů, na jejich pracovišti pouze pod podmínkou, že se podepíšou a přidají datum narození. Pokud nahlásí, že nadřízený třeba pravidelně zadržuje výplaty nebo přihrává veřejné zakázky spřízněným firmám, nebude mu za…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
