Z důvodu mimořádného navýšení počtu volajících není váš dotaz možno vyřídit.“ Automat na zákaznické lince Pražské energetiky (PRE) vzápětí hovor neúprosně ukončí. Vzdálené mocné božstvo nehodlá vysvětlovat své úradky.
Autor glosy se neskromně pokládá za přinejmenším průměrně inteligentního člověka. Dopis PRE, který mu měl objasnit, jak firma zohlední vládou nařízené zastropování cen elektřiny, ale nepochopil. Nepomohla ani konzultace s kolegou, který o postupu energetických firem – a o tom, jak komunikují se svými zákazníky – píše článek (str. 24–25). Ani on tomu nejdůležitějšímu neporozuměl.
Když odfiltrujeme jazyk paragrafů a odmyslíme si, že, jak píše PRE, maximální cena za dodávku elektřiny bude po zastropování 6050 Kč za megawatthodinu, aby o kus dál ceny uváděla v korunách za kilowatthodinu, pořád zůstává nejasný merit věci. Kolik budu platit? Chce mi firma říct, že rozdíl oproti zastropovaným cenám naúčtuje státu, nikoli mě? Týká se mě oněch zhruba 10 korun za kilowatthodinu, nový celkový tarif od 1. ledna po započtení všemožných dalších nákladů, či tohle číslo zastropování neodráží? Samé otázky a na zákaznickou linku se nejde dovolat.
Vysvětlení přináší až komunikace s tiskovým mluvčím, na nějž se ale běžný zákazník stěží obrátí. Ano, v celkové sumě zastropování není, budu tedy platit míň. Aby člověk vyčetl kolik, musí provést jistý výpočet, ke kterému ale v dopise nedostává žádný návod – musí jej uhodnout.
Prostřednictvím nesrozumitelné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
