Jako přistěhovalec do Ameriky, který procestoval pořádný kus světa, jsem si byl vždy jistý tím, že Amerika je pro lidi, jako jsem já, tím nejlepším místem – pro lidi, kteří vypadají jinak, mají tmavou kůži a divné jméno. Pamatuji si, jak jsem přišel do Ameriky jako student a cítil jsem otevřenost a velkorysost země zrozené z přistěhovalectví a vybudované imigranty. Když jsem ve stejnou dobu cestoval do Británie, nemohl jsem se ubránit pocitu, že se ke mně sice chovají zdvořile, ale jako k cizinci.
V roce 2019 mě nicméně zaujal tweet tehdejšího britského ministra financí Sajida Javida. „Británie je nejúspěšnější multirasovou demokracií na světě,“ stálo v něm. Něco podobného tweetoval i v uplynulých dnech, když se stal britským premiérem Rishi Sunak. Nedalo mi to a seznámil jsem se s fakty.
Bhagavadgíta
Index začlenění přistěhovalců do společnosti (MIPEX) hodnotí opatření, které v zájmu integrace imigrantů přijímají desítky zemí po celém světě. V roce 2019 se Spojené státy nacházely sice v první desítce hodnocených zemí, ale až v její druhé polovině. V letech 2014–2019 si průměrné země vylepšily skóre o dva body. Spojené státy si naopak o dva body pohoršily.
Od Trumpova útoku proti všem typům přistěhovalectví, bývá zkušenost s Amerikou ještě pekelnější.
V podstatě se jedná o příběh vzestupu zbytku světa. Země jako Kanada byly k přistěhovalcům vstřícné dlouhodobě, teď jsou ale ještě vstřícnější. Každý budoucí imigrant s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
