Šéf automobilky Audi Markus Duesmann je buď pokrytec, nebo nečekaně velký progresivista. Anebo realista, kterému dochází, že i jako člověk z autoprůmyslu musí občas s propagací motorismu brzdit a vnímat svět v širších souvislostech.
Minulý týden se rozpovídal o tom, že uprostřed války v rámci tažení za úsporu energií a paliv by si uměl představit nejen rychlostní omezení na dálnicích (o jehož zavedení se u sousedů vedla vážně míněná vládní jednání), ale i jiné věci. Konkrétně comeback nedělních zákazů jízdy autem jako v době ropných šoků v sedmdesátých letech.
„Musíme se smířit s tím, že naše životy se mění,“ prohlásil Duesmann v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung, kde se za dny bez aut postavil. Na podporu povinného zákazu prohlásil, že vysoké ceny „jako jediný regulátor“ spotřeby v dnešní výjimečné době neobstojí. A že prázdná dálnice může mít i svoje výhody. Sám by na ni prý vyrazil na svém závodním kole.
Jemu samotnému byly čtyři roky, když se něco takového v Evropě praktikovalo naposledy. Západní Německo od konce listopadu do Vánoc 1973 zavedlo čtyři povinné neděle bez aut, v Dánsku platil stejný zákaz až do února. Důvodem tehdy bylo ropné embargo arabských zemí, vyhlášené toho roku v říjnu jako odvetné opatření za podporu Izraele v jomkipurské válce, jehož následkem západní Evropě reálně hrozil náhlý nedostatek pohonných hmot. V Nizozemsku začal ze stejného důvodu platit nedělní zákaz řízení už první listopadovou neděli. „Dálnice se vyprázdnily, na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
