V roce 2018 oznámil čínský vědec, že se narodily první geneticky modifikované děti. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Sporné jsou i ty úmysly. Komu promluvil do duše Harariho Homo deus – stručné dějiny zítřka, musel se nutně zamyslet, zda jsme tu hranici mezi člověkem vzpřímeným a mutantem už překročili. Z pokusu Che Ťien-kchueje vyšla totiž živá dvojčata Lula a Nana. Autor ve hře na boha cílil na potlačení epidemie HIV. Jeho preventivní zásah měl znamenat, že by v budoucnu nebylo možné člověka HIV ani nakazit. V mém teoretickém pojetí nesmrtelnosti, které je možné dosáhnout chemicky, technologicky nebo geneticky, sáhl Che právě po té třetí možnosti, kde je nevratnost procesu tutová. Vědec šel do kriminálu a na genetické disciplíně ulpělo další podezření z manipulace se samotnou podstatou člověka.
Přitom lékařská genetika se ve svém etickém rámci nesnaží o nic jiného než o ovlivnění lidské reprodukce a zdravý vývoj nové generace. Toho dosahuje prevencí primární a sekundární. První spočívá v tom, že se při podezření na závažné postižení potomstva reguluje jeho samotné početí. A když už k početí dojde, nastupuje druhá, sekundární prevence. Jejím úkolem je co možná nejvíce minimalizovat škody početí, jehož výsledkem má být závažný zdravotní handicap. Je to citlivá disciplína a rozhodně do ní nepatří výběr rodičů s požadavkem na modré oči chlapečků a černé vlasy holčiček. Navíc se u ní nedá v soudobém pojetí doufat ani v rychlokvašení. Zdravotnická…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
