0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext7. 8. 202212 minut

Jsme běžní fanoušci

Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit

Andrej Babiš na cestě po jižních Čechách • Autor: Milan Jaroš

Andrej Babiš objížděl minulý týden v kampani jižní Čechy, s fotografem Milanem Jarošem jsme navštěvovali jeho mítinky a mluvili s jeho fanoušky i odpůrci. Reportáž na webu Respekt.cz „Odveďte si ji, tu žumpu! A víte, kolik bere Pekarová?“ vzbudila silný čtenářský ohlas i reakci policejního prezidenta. Generální inspekce teď prošetřuje zákrok policistů v civilu v Borovanech. Zaklekli tam patnáctiletého chlapce. Jak se to stalo, co na tom vadí policejnímu prezidentovi a co se dělo na mítincích dál?

Borůvky proti koblihám

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

„Já vím, že jsem udělal blbost, ale nemohl jsem už dál poslouchat ty lži. Nelíbilo se mi, že Babiš lže. Když řekl, že jsme někým najatí, když s ním nesouhlasíme, že jsme lidi od Bartoše, chtěl jsem to lhaní ukončit. Vzal jsem reproduktor a šel s ním pryč,“ vypráví den po zákroku Jakub. Letos v březnu mu bylo patnáct let, po prázdninách jde do deváté třídy a odnesení reproduktoru – vzal ho i se stojanem a nesl ho rychle o kus dál na protější trávník za silnicí – je teď podstatou přestupku, kterého se podle policejního závěru dopustil. Dohonili ho lidé z Babišova týmu, řekli mu, ať reproduktor vrátí, on jim ho vydal. „Došlo mi, že je to nesmysl, co dělám,“ říká Jakub, „a nevěděl jsem, co dál. Neměl jsem to promyšleno, zkrátka jsem to jen chtěl zastavit.“ Když k němu pak přistoupili policisté v civilu, ukázali mu, jak říká, „nějakou placku“ a chtěli, aby se i on prokázal, prý tomu nerozuměl. Jakub má poruchu autistického spektra, když je pod tlakem, dostaví se afekt, pak neumí dobře vyhodnotit, co se kolem něj děje. „Chtěl jsem utéct, řekl jsem jim, ať jdou do hajzlu, a jednoho jsem prý i nějak žďuchl, bránil jsem se,“ popisuje, že nepochopil – nebo spíš ve vypjaté situaci nebyl schopen uvěřit –, že muži jsou policisté.

Tři muži chytili odrostlého školáka. (Zásah policistů v civilu v Borovanech. Policista zcela vpravo chodil toho dne v babišovské čepici.) • Autor: Milan Jaroš
Tři muži chytili odrostlého školáka. (Zásah policistů v civilu v Borovanech. Policista zcela vpravo chodil toho dne v babišovské čepici.) • Autor: Milan Jaroš

Pak jej policisté srazili na zem, zaklekli jej a spoutali mu ruce za zády. Bránit syna přiběhla Jakubova matka Michaela Selmi Wallisová, která do té chvíle stála se dvěma kokršpaněly na vodítku v odstupu za Babišovými fanoušky. „Zavolejte policii!“ volala. „Pak jsem si všimla, že jeden z mužů, co tam taky byl, si natahuje policejní pásku – a teprve teď mi došlo, že syna nikdo nepřepadl, že to není Babišova ochranka, ale že jde o policii,“ vysvětluje po zákroku. Jakuba odvezla uniformovaná hlídka, jeho matka chtěla jet – z obav o jeho zdravotní stav – v autě s ním, policisté jí sdělili, že to nejde, že syna vezou na služebnu v Lišově a že musí jet za ním po vlastní ose.

Policisté v civilu – bylo jich tam v tu chvíli dohromady pět –, po odjezdu paní Selmi Wallisové přestali působit suverénně: věděli už od ní o chlapcově poruše a pár přihlížejících lidí si klepalo na čelo, co to mělo znamenat, když hoch už reproduktor vrátil. „To chápu,“ říká jeden z policistů v civilu na otázku, zda si uvědomují, že výjev, jak skládají k zemi sotva odrostlé dítě a pak na něm klečí, působí nepatřičně. Proč na něj tedy zaklekli? „Nevěděli jsme, co má u sebe,“ krčil rameny.

Nebraň se, je to opravdu policie. (Michaela Selmi Wallisová dokumentuje zákrok na synovi) • Autor: Milan Jaroš
Nebraň se, je to opravdu policie. (Michaela Selmi Wallisová dokumentuje zákrok na synovi) • Autor: Milan Jaroš

Tři z nich byli na mítinku od rána, turné začínalo v devět hodin v Nové Včelnici. Borovany byly už šestou štací toho dne. Už ráno jsem se jich ptala, kdo jsou – vypadali vizuálně jako členové Babišovy ochranky. „Jsme běžní fanoušci,“ říkali se smíchem a způsobem, z nějž bylo jasné, že svou skutečnou roli nechtějí prozradit. V Jindřichově Hradci měl jeden z nich na hlavě Babišovu reklamní kšiltovku s nápisem „Silné Česko“, kterou Babišův tým rozdává u karavanu.„Pak už byli sympatičtí. Ti v tom autě a pak i ti na stanici, kteří se mnou mluvili,“ říká Jakub, „byli na mě hodní.“ „Chovali se tam slušně. Uznali, že jsem nemohla vědět, že jsou policisté, když jsem syna bránila. A nezabývali se tím, že když chtěl Kuba utéct, jednoho bouchl. Je to přestupek a bude se tím zabývat úřad,“ říká matka.

Ti v autě už mu byli sympatičtí. (Předání chlapce uniformované hlídce) • Autor: Milan Jaroš
Ti v autě už mu byli sympatičtí. (Předání chlapce uniformované hlídce) • Autor: Milan Jaroš
Neměl to promyšleno, jen jednal. (Kriminalisté vedou chlapce k autu) • Autor: Milan Jaroš
Neměl to promyšleno, jen jednal. (Kriminalisté vedou chlapce k autu) • Autor: Milan Jaroš

Když odjela z Borovan za synem na stanici, mítink pokračoval dál. Z navráceného reproduktoru se dál linul Babišův hlas, který říkal, že „hen ti“ protestující lidé jsou najatí příznivci vládních stran. A jako na všech jeho štacích se ze skupiny podporovatelů odlupovali jednotlivci i skupinky, které chodily protestujícím nadávat za to, že pískají na píšťaly, ruší Babiše a dělají to za peníze. „Kdo vás platí, vy hajzlové najatí?“ volal starší pán na ženy s transparentem, které sem přijely z Třeboně. Tam byl dav protestujících – někteří z nich v maskách čertů – tak mocný, že Babiš raději se svou obytnou dodávkou vycouval z náměstí, mítink se v Třeboni nekonal.

A teď na stanici. (Odjezd do Lišova) • Autor: Milan Jaroš
A teď na stanici. (Odjezd do Lišova) • Autor: Milan Jaroš

V Borovanech pak další Babišův podporovatel vytrhl transparent z rukou malého chlapce, šlapal po něm a pak ho hodil na silnici pod auto. Osmiletý hoch pak plakal u matky na dece – Borovanští si tu dělali na trávníku v odstupu od Babišova obytného vozu piknik, rozdávali borůvkové buchty, drželi transparent „Borůvky proti koblihám“.

Josefu Šlesingerovi, osmdesátníkovi z Plzeňska, který o hůlce jezdí s megafonem za Babišem po zemi a glosuje jeho proslovy – vždy, když má pocit, že slyší lež, uvádí ji na pravou míru –, přišlo několik lidí popřát, aby už brzy zemřel. „Brzo budeš ve futrálu,“ říkali mu se smíchem. O pár hodin dřív, v Jindřichově Hradci, se tři senioři vrhli na muže s transparentem „Nechceme platit tvoje dluhy, Bureši“, který stál s malou pískající skupinou u morového sloupu uprostřed náměstí. Chytli ho pod krkem, vytrhli mu transparent. V Borovanech, stejně jako na jiných štacích, chodili lidé nadávat i nám, Milanu Jarošovi strkali ruce do objektivu, aby nemohl fotografovat jejich politického oblíbence ani shromáždění. „Žumpo zkorumpovaná, táhni odtud,“ chodili mi říkat Babišovým označením, které na všech mítincích opakuje o novinářích.

Neklid začal panovat i v úseku protestujících: pomalu, ale jistě se tam po zhlédnutí policejní práce na školákovi šířilo přesvědčení, že situace je ještě horší, než si mysleli – že pro Babiše pracuje policie. „Tolik neuniformovaných policajtů, kteří navíc využijí první příležitosti, jak takhle zakročit proti Babišovu odpůrci, i když ten kluk reproduktor vrátil, to asi nebude náhoda,“ říkala jedna z žen s transparentem, ostatní okolo přikyvovali.

Až bude proti čemu

Policie státní i městská je přítomna i na čtvrtečním turné Andreje Babiše po dalších jihočeských městech. Oblékl si dnes bílé triko s černým dvouocasým lvem ze státního znaku. A své odpůrce, kteří tu v Bechyni na něj čekají, hned na začátku urazí: „Takhle protestovali nacisté a fašisté,“ říká o nich. „V Třeboni na nás dokonce chtěli páchat atentát, protože byli na to najati. Nenechte se vyprovokovat, oni budou řvát, nevědí proč, my na ně kašlem, mají to marné.“ Pak promluví o vysokých fakturách, které přijdou lidem za energie, protože na ně kašle Fialova vláda. „A vy, co tady pískáte – těším se, až uvidíte ty faktury. Chápu, že jste nepřišli jen tak, ale ty faktury možná převýší to, co vám za naše mítinky někdo dává.“

Do toho tu v Bechyni mezi strážníky a policisty chodí svolavatel shromáždění Miroslav Ryba, předseda táborské organizace ANO, a trvá na tom, že mají proti pískajícím lidem zakročit. „Narušují shromáždění, vyzvěte je, ať to nedělají,“ říká opakovaně různým policistům a strážníkům. „Je tady ruch. Není slyšet.“ Chce, aby protestující lidi posunuli někam dál, oddělili je od příznivců. Policie i strážníci mu trpělivě vysvětlují, že zakročí, až vyhodnotí, že je proti čemu – teď tomu tak není. Demonstrující stojí za příznivci, nikoho nenapadají, slyšet Babišova slova z reproduktoru je, k zákrokům nevidí důvod.

Babišova slova se mezi jeho fanoušky – tak jako na všech štacích – ujmou. „Vy agresivní debilové,“ volá penzista z tábora podporovatelů na ženy s píšťalkami, musel si na to za nimi popojít. A ujímá se i ta pasáž Babišova projevu, kde mluví o Ukrajincích. „Proč dal Fiala papežovi ukrajinskou vlajku, proč ne českou?“ ptá se šéf ANO lidí. Dav tleská. „To je přesné, to řekl výborně. Fiala je víc Ukrajinec než náš,“ říká penzistka vedle mě své kamarádce. „Proč ukrajinské děti dostávají už šestkrát pět tisíc a až do dvaceti šesti let,“ vypočítává Babiš, že lidé uprchlí hned na počátku z války jsou už šestý měsíc mimo domov. „A proč české děti jen jednou a jen do osmnácti let?“ Lidé odcházející po skončení mítinku domů si povídají o tom, že tu „živíme Ukrajince a sami třeme bídu s nouzí“.

„Napřed jsem nepískal, nechtěl jsem,“ říká Daniel Motyčka, živnostník, který drží v ruce transparent „Agent Bureš – sedět budeš“, „ale potom, když začal lhát moc, jsem už taky pískal.“ Kolem jdou dvě starší ženy, z hovoru s panem Motyčkou plyne, že jsou lékařkami či zdravotnicemi v lázních, kde je on momentálně na léčbě. „Jděte se zchladit do kašny, za ty nápisy,“ říká mu jedna z nich a pak obě společně rozvíjejí teorii, že Česko „vraždí mladé ruské chlapce“, když na Ukrajinu posílá zbraně, a že za druhé světové války se Česko nebránilo, a tak naštěstí „zemřelo o to méně Čechů“.

Když se Babišova dodávka objeví v Táboře, začnou ze stinných koutů vycházet na dosud prázdné vyprahlé náměstí lidé a je jich najednou hodně: víc než sto. Mají transparenty, pískají na píšťaly ještě dříve, než se dodávka otevře a Babiš vyjde ven. Když vyleze, ozve se i potlesk – ukáže se, že je tu v davu asi čtyřicet jeho fanoušků, ti se shluknou před karavanem, odpůrci zůstávají za nimi.

„To jsou fašisti a nacisti. To jsou voliči Spolu a PirSTAN, to jsou lidi, kteří jsou nebezpeční. A já jsem zvědav, kde je policie – proč neoddělí tyhle agresory od nás?“ říká Babiš hned v úvodu na adresu lidí s transparenty. Na policii si dál stěžuje – že mítinky málo chrání od protestujících, že na jednom místě jim policista dokonce řekl, že to oni, Babišův tým, přijeli provokovat.

Jeden z penzistů, už s podepsanou knihou, jde k trojici mladých mužů – jsou to bratři a jsou tu i s tatínkem –, kteří drží nápis „Sháněj tepláky, Bureši“. Sděluje jim, že jsou zaplacení a že takhle začínala válka ve třicátých letech. „Říkal ještě, že jsme fašisti a za chvíli začneme udávat své rodiče. Dotklo se mě to. Tohle Babiš s lidmi dělá, opakují po něm ty nehoráznosti,“ říká prostřední z bratrů Podroužkových David, učitel na základní škole.

Paní Lence Greň vyráží jeden z penzistů z pusy malý klakson, na který tu troubí. „To už je třetí člověk, co mě tu napadl,“ říká paní Greň. „Jdi do práce, debilko,“ říká asi padesátník mladé ženě, která se občas přidala ke skandování, a hrozí jí rukou. Na další štaci v Chýnově pak Babiš opět říká shromážděným lidem, že ho bohužel na cestách provázejí agresivní, ubližující, zaplacení protestující.

Přednost uniformám

Ve čtvrtek hodinu před půlnocí napsal policejní prezident Martin Vondrášek na Twitter, že je informacemi z naší reportáže o zákroku svých lidí v Borovanech „naprosto znechucen“ a že celou věc předá Generální inspekci bezpečnostních sborů k prošetření. „Nepřipustím, aby příslušníci Policie ČR nedodržovali zákony této země a nectili její demokratické principy,“ stálo také v jeho sdělení.

V pátek dopoledne se v jeho pracovně zdá, že se ho celá věc opravdu dotkla. Má za sebou hodinovou schůzku s jihočeským policejním ředitelem a taky, jak říká, jednu z nejhorších nocí ve funkci, do níž nastoupil před čtyřmi měsíci. Pohled na policistu klečícího na chlapci a producírujícího se na mítinku v propagační čepici politické strany pro něj prý byl „mementem“, protože boří důvěru v nezávislost policie. „A myslím to úplně smrtelně vážně, já tohle beru hrozně, hrozně citlivě. Zakládám si na tom, že policie je nestranná a má nějakou důvěru lidí,“ říká, „a teď tohle.“ Pohled na fotografii zákroku ho navíc rozzlobil i proto, že je špatně proveden – policista klečí školákovi na krku. A to se nesmí, je tu nebezpečí, že se zatýkaný udusí.

To, že by policie sloužila Andreji Babišovi jako ochranka, odmítá – policisté na jihu Čech si vyhodnotili, že na mítincích Babiše už v jiných krajích docházelo k incidentům, proto poslali na místa shromáždění i policisty z kriminálky. Ti, jak vysvětluje, mají monitorovat situaci a v případě, že se něco děje, oznámí to veliteli – zasahuje obvykle uniformovaná hlídka. Proč se to nestalo v Borovanech, to ukáže vyšetřování. Na pondělí si Martin Vondrášek svolal všechny krajské ředitele, říká, že na ně bude apelovat, aby na podobných akcích dávali vždy přednost uniformovaným hlídkám před kriminalisty.

V pátek večer v pořadu ČT Události, komentáře pak zástupce hnutí ANO poslanec Radek Vondráček sugestivně zkouší přimět předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, aby špičky vládních stran vyzvaly své provokující voliče, ať na Babišovy mítinky nechodí. Nebo ať se tam prý alespoň nechovají agresivně.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].