Úmrtí předsedy Evropského parlamentu minulý týden vyvolalo vlnu spekulací, zda odchod Davida Sassoliho, který se léčil s rakovinou, neurychlila budova, ve které pracoval. Sassoli totiž loni v září onemocněl zápalem plic vyvolaným bakterií rodu Legionella. Nemoc, kterou způsobuje, legionelóza, byla poprvé popsána u členů Americké legie v USA – odtud název –, kteří se v roce 1976 sjeli na třídenní konvent do jednoho hotelu, a poté retrospektivně potvrzena u vojáků vracejících se ze druhé světové války. V posledních letech byla ovšem Legionella opakovaně potvrzena v potrubí unijního sněmu. Sassoli proto už v listopadu, kdy veřejně mluvil o svojí hospitalizaci s legionelózou, čelil dotazům, zda bakterii nechytl tam. Tehdy to odmítl, v době nákazy se Legionella údajně ani v jedné budově EP nepotvrdila. Stín pochybnosti ale zůstal.
Zejména proto, že štrasburské i bruselské sídlo EP se s neviditelným organismem potýká už celá desetiletí. Legionella se přenáší aerosolem a má ráda stojaté vody. Protože kohoutky ve Štrasburku se roztočí vždy jen na čtyři dny v měsíci během zasedání, poskytují jí tamní trubky ideální domov (v Bruselu je větší ruch, ale pořád menší než ve srovnatelných budovách). Dodávka teplé vody z bojlerů ve Štrasburku byla poprvé přerušena už záhy po inauguraci sídla v roce 1999 a od roku 2017 neteče teplá voda nastálo tam ani v Bruselu. Pokud se chtějí europoslanci osprchovat, mohou pouze studenou vodou z městského řádu; pít…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
