14_tema01
Rekonstrukce případu trojnásobného vraha Jaroslava Čermáka: „Slibovala mi všechno možné, když ji nechám naživu. Ale já nechtěl nic.“

Na okénko slabě osvětlené vrátnice podniku Stavební stroje Nýřany klepe muž v policejní uniformě. Za dveřmi, které noční hlídač, sedmdesátiletý František Křišťál, ochotně otevírá, stojí vedle policisty ještě nenápadný civilista. Strážce zákona vysvětluje vrátnému, že přišli zkontrolovat jeho služební zbraň. Křišťál mu podává pistoli a návštěvníci se nad ní sklánějí, jako by hledali výrobní číslo. Muž v uniformě náhle otáčí hlaveň proti hlídači a tiskne spoušť; starý pán vzápětí padá k zemi s prostřeleným čelem. Oba muži rychle ukrývají pistoli a běží za roh k zaparkovanému podnikovému automobilu, černé Tatře 613. Prásknou dveře a vůz se rozjíždí směrem na Plzeň. Je 2. května 1990, šedesát minut po půlnoci. Josef Kott a Michael Kutílek vyrážejí na svou cestu Českem. Skončila po šestadvaceti hodinách a na kontě obou mužů přibyly během ní další tři vraždy a jeden pokus o ni.

Tak začínal před osmadvaceti lety jeden z článků v Respektu, které se pokusily mapovat zločinnost, jež vtrhla do Československa po pádu železné opony. Za čtyři roky po konci komunistického režimu stoupla trestná činnost skoro na čtyřnásobek a přinesla předtím neznámou brutalitu a druhy zločinu, které společnost, uzavřená v ostnatými dráty obehnané totalitě, znala jen z pár západních filmů, jež cenzoři pustili do kin. Tuhle dobu se pokouší připomenout nový seriál České televize Devadesátky především na příběhu sériových vrahů, kteří házeli své oběti v sudech s louhem a betonem do orlické přehrady. To byla ale jen jedna tvář zločinu. V zemi se tvořily místní gangy z totalitních veksláků a pasáků, do čerstvě svobodného československého „Západu“ mířili gangsteři z postsovětských zemí, Balkánu nebo Asie a zločinci se začali propojovat s některými korumpovatelnými politiky. Otevřené hranice a svoboda přivedly kromě naděje na spravedlnost či prosperitu také strach ze zločinců a jejich moci.

Špinavý rub svobody

Organizovaný zločin je špinavým rubem lesklého líce dolaru, napsal už skoro před devadesáti lety v románu Loučení s Lennoxem klasik detektivní literatury Raymond Chandler. Organizovaný zločin může existovat jen v podmínkách, které dávají všem svobodu a rovná práva, ve světě, kde má chamtivost, touha urvat si své bohatství otevřené dveře, protože celý svět je otevřený a grázlové toho umí využít, říká zhruba v románu Chandlerův hrdina Phil Marlowe.

Od té doby vyšlo ve světě i v Česku několik studií na téma organizovaného zločinu, mafií a gangů. Říkají to samé co Chandler. Tuzemské policejní a další odborné studie mají navíc možnost srovnání domácího zločinu v totalitě a ve svobodném světě. Třeba sociální antropolog Miroslav Nožina už na přelomu tisíciletí popisoval přerod „komunistického zločinu“ do podoby, jakou známe z dnešní kriminality.

Komunistické Československo bylo policejním státem, kde nevládl zákon, ale naopak mocní vládli pomocí svých různě pokřivených a gumových zákonů: vše bylo podřízeno přání a záměrům mocného Ústředního výboru KSČ. V zemi izolované od západního světa a s těžko proniknutelnými hranicemi, v uzavřené ekonomice s nedostatkem spotřebního zboží se koncem osmdesátých let vyvinul celkem specifický druh organizovaného zločinu, nad kterým držel stát určitým způsobem ochrannou ruku. Šlo o veksláky, u kterých bylo možné pozorovat určitou hierarchii a organizovanost. Ti nejnižší nabízeli na ulicích ekvivalent západní měny zvaný bony, s nimiž bylo možné nakoupit ve speciálních obchodech západní zboží. Nebo veksláci to zboží – pašované ze Západu – nabízeli na prodej. Ti vyšší organizovali – se zkorumpovanými státními úředníky nebo policisty – pokoutní dovoz západního zboží. Konečně tu byla ještě vyšší sorta, zaměstnanci Podniků zahraničního obchodu (PZO), kteří spolupracovali pod dohledem StB se zahraničními firmami a měli přehled, jak vlastně vypadá a funguje západní ekonomika – a někdy také spolupracovali s veksláky při pašování.

Taxi, taxislužba, štafl, taxikář, automobil
Veksláci – duše organizovaného zločinu socialismu. • Autor: ČTK

Přišel listopad 1989 a v roce 1990 vystřelila zločinnost nahoru zásluhou tří důvodů. Prvním byla amnestie. Václav Havel se totiž během svých pobytů ve vězení setkal se spoustou lidí, kteří se dostali do kriminálu za činy, jež nejsou v demokracii trestné (například „příživnictví“, třeba jen několikadenní existence bez povinného razítka o zaměstnání v občanském průkazu) nebo jejich tresty byly zbytečně vysoké (u recidivistů i léta kriminálu za ukradenou konzervu, to se však nezměnilo do dnešních dob). Když se stal prezidentem, rozhodl se dát i českým vězňům šanci na nový začátek v demokracii. Na svobodě se tak během tří měsíců ocitlo přes dvacet tisíc odsouzených. Ve vězení zůstali jen pachatelé za násilné trestné činy (vraždy, loupeže, znásilnění apod.), ale některým vrahům byl trest zkrácen.

Druhým důvodem kriminality bylo otevření hranic, které hned v devadesátých letech přivedlo do Československa zahraniční gangy obchodníků s prostitucí, vymahače výpalného od drobných živnostníků, experty specializující se na praní špinavých peněz, bankovní podvody či kšefty s pozemky. Třetí skupinu představovali veksláci, jako třeba František Mrázek, propojení na lidi či firmy ze zrušených PZO i na přicházející zahraniční zločince.

Lidé, kteří se za komunismu ocitli ve vězení například i za vraždu a vztahovala se na ně Havlova amnestie, se často snažili přijít k bohatství svým zločineckým uměním. Násilí přinesly nově také souboje mezi tuzemskými i zahraničními gangy o vliv na českém území. Zločinci se začali propojovat se zkorumpovanou částí státního či politického aparátu. To vše přineslo brzy po listopadu 1989 vlnu několikanásobných vražd a dalších, dosud nevídaných, zločinů.

1_obalka_R3
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R3
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 3064

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte