Kultura•5. 6. 2022•3 minuty

Knižní tipy

Bon appétit s Brabencem

„Jestli se to bude šířit, bude tu brzo nakaženejch víc, než mně je let,“ povzdychne si hudebník, básník a zahradník Vratislav Brabenec v úvodu další ze svých „deníkových“ knížek vydávaných jeho vršovickým přítelem Richardem Pechou. Brabencovi je čerstvě devětasedmdesát a novinka ilustrovaná jeho bratrem Jaromírem E. Brabencem zachycuje jeho karanténní úvahy. V knize zaznamenává, že v krajině sužované covidem „na čas ubylo blbů“, že kdyby byl dítě, nemusel by do školy, a že ve večerce zmizely z regálů jeho oblíbené fazole v tomatě. Jak už to u jeho zápisů sepisovaných zejména v nekonečných nočních hodinách bývá, autor se znovu vrací do svého mládí. Tentokrát vzpomíná třeba na to, jak ho v Mělníku na střední zemědělské škole nutili vykládat lopatou z nákladních člunů dovážený pražský kal z čističky, aby obohatil zdejší viniční tratě, a tím i pověstnou chuť mělnického vína. „Jako v tom víně z Valtic z Křížovýho, kde po stočení tanku našli utopenýho dělníka v montérkách. Před tím, když to zkušení vinaři koštovali, kroutili hlavou: to se nehodí k Sylvánu, je to spíš takový těžký, až kvartererní buké, co by pasovalo ke staršímu rumu.“ Bon appétit, uzavírá svou úvahu Brabenec – a my přejeme dobré čtení.
Jan H. Vitvar

↓ INZERCE