Zatímco třeba problematika genderových vztahů se již dokázala prosadit jako integrální součást obecných dějin, téma dětství dosud hraje spíše okrajovou roli. Childhood studies mají stále status zkoumání jedné z okrajových skupin společnosti. Proto také německá historička Martina Winkler v úvodu své základní německé příručky Kindheitsgeschichte (Dějiny dětství, 2017) agituje: „Dějiny dětství nejsou jen ‚dějinami dětí‘, nýbrž vytvářejí nový, inovativní a nepostradatelný pohled na kulturní dějiny či dějiny společnosti vůbec.“

Česká historiografie nyní tomuto volání vyšla vstříc. Nakladatelství Paseka po ambiciózním projektu Velkých dějin zemí Koruny české přistoupilo v posledních letech k utváření paralelní tematické řady, jež zachycuje rozličná dílčí pole historických výzkumů. V jejím rámci již máme k dispozici vývoj architektury, školství a vzdělanosti, cestovatelství či státu a práva. Nyní k nim přibývají dějiny dětství v prostoru českých zemí – svazek o téměř sedmi stovkách stran se sympaticky širokým záběrem, jaký si takové interdisciplinární téma žádá. Kniha Dětství je průsečíkem dějin rodiny, pedagogiky, trávení volného času, sociální politiky, medicíny, ba i architektury, když se zabývá i organizací soukromého prostoru rodin v jednotlivých obdobích. Důsledně respektuje chronologické řazení počínaje středověkem, z hlediska časového…