33A
Kdo to vyzkouší, už nebude chtít zpět. (Artur Sychov a Tanja Vujinović v metaverzu Somnium Space)

Na zdi výstavní síně visí velký barevný obraz žirafy a slona, stojících vedle sebe kdesi v divočině před zapadajícím oranžovým sluncem. Má název Afrika a jeho autorem je Adam Houška, jedenáctiletý chlapec trpící vývojovou dysfázií a paměťovou poruchou. Obraz se tu dnes večer bude dražit v dobročinné aukci. Kromě dražby je na programu také vystoupení amerického rappera, což má na akci přilákat i ty, pro které by výstava sama o sobě možná nebyla dostatečným magnetem. Postavy korzující mezi vystavenými obrazy rozhodně neodpovídají představě typického galerijního návštěvníka: jedna má na sobě modrý kostým připomínající pravěkého ptakoještěra, další je oblečená ve stylu hrdinů filmu Matrix do dlouhého pláště, těžkých bot a černých brýlí. Nezvyklý vzhled hostů je jen jednou z mnoha připomínek toho, že nejsme v kamenné galerii, ale ve virtuálním světě. Fyzické návštěvníky zastupují jejich digitální avataři. To však neznamená, že aukce není skutečná – jenom se za obrazy místo peněz platí kryptoměnou ethereum a kupec s nejvyšší nabídkou si umělecké dílo odnese v podobě digitálního certifikátu zvaného NFT.

Virtuální svět, ve kterém se galerie nachází, má název Somnium Space a přes počítač nebo mobilní telefon se do něho může připojit kdokoli. Pro ideální zážitek je ale nutné být propojen přes virtuální brýle. Svět je to rozlehlý – kromě návštěvy galerie je v něm možné zahrát si na boj proti zombiím nebo například koupit pozemek a postavit si na něm vlastní galerii, hernu nebo třeba chalupu u jezera. „Anebo se v něm jenom procházet, zkoumat, co tu vytvořili jiní, a navštěvovat akce, jako je ta dnešní,“ říká jeho zakladatel a výkonný ředitel Artur Sychov, jehož avatar je na výstavě oblečen do černé kombinézy připomínající oblek vesmírného pilota. Svět Somnium Space existuje už skoro pět let, za rok do něj vstoupí přibližně 100 tisíc lidí a jeho tvůrce ho označuje za metaverzum. Autorem tohoto pojmu je americký spisovatel Neal Stephenson a v románu Sníh z roku 1992 jím předpověděl virtuální svět, do něhož se budou lidé připojovat pomocí elektronických brýlí a pohybovat se v něm skrze své digitální avatary – což zhruba odpovídá tomu, co se právě teď odehrává v galerii.

Na konci roku 2021 se však slovo, které dosud znali jenom fanoušci vědecko-fantastických příběhů a technologičtí nadšenci jako Sychov, náhle nečekaně dostalo do všeobecného povědomí. O metaverzu najednou mluví šéfové technologických firem, investoři a celebrity, vycházejí o něm novinové články, skloňuje se v televizních debatách – a často znamená úplně jiné věci než ve Stephensonově románu. Databáze Factiva spočítala, že jen v posledních dvou měsících loňského roku se pojem vyskytl v celkem 12 tisících anglojazyčných článcích, zatímco v předchozích letech se za celý rok objevil zhruba 400krát.

33B_foto Horizon worlds
Metaverzum podle Marka. (Skupina avatarů v Horizon Worlds)

Příčinou obrovského nárůstu bylo marketingové rozhodnutí Marka Zuckerberga změnit název největší sociální sítě světa Facebook na Meta. Změna podle Zuckerberga odráží nástup nové éry, ve které už nebudeme trávit čas na dnešním dvojrozměrném internetu, ale pomocí virtuálních brýlí se přesuneme do trojrozměrného světa. „Metaverzum bude nástupcem dnešního internetu, který používáme skrze mobilní telefony. Budeme v něm moci zažívat pocit fyzické blízkosti s jinými lidmi bez ohledu na to, jak od nás budou ve skutečnosti daleko,“ nastínil Zuckerberg loni v říjnu svoji vizi. Uvedl také, že do metaverza budeme chodit bavit se i pracovat, a dodal, že Facebook (nyní už Meta) do jeho vybudování letos investuje deset miliard dolarů a ještě v této dekádě do něj chce přilákat miliardu lidí, tedy asi třetinu svých současných uživatelů. V prosinci firma nabídla ukázku, jak by její metaverzum mohlo vypadat – veřejnosti otevřela virtuální svět zvaný Horizon Worlds, do něhož se uživatelé sociální sítě připojují pomocí virtuálních brýlí vyráběných dceřinou společností Facebooku Oculus, mohou v něm hrát hry, setkávat se s přáteli nebo vytvářet vlastní prostorové objekty. Svět je zatím přístupný jen pro obyvatele USA a Kanady, vpuštění zbytku planety se ale zdá být pouze otázkou času.

1_obalka_R2_oprava
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R2_oprava
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 685

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte