S odstupem let to možná bude působit jako milník srovnatelný s tím, když v roce 2001 vydali PSH album Repertoár. Poslední sezony totiž vnesly do českého rapu naprosto zásadní změnu: po téměř třech dekádách, kdy tento žánr mluvil takřka výhradně mužským hlasem, se zcela jasná dominance začíná pomalu narušovat.

Kdo sledoval nedávný seriál České televize Rapstory mapující historii rapu v Česku, setkal se tu až na jedinou výjimku s mužskými pamětníky – natolik byla zdejší scéna homogenní. A přestože už v první sestavě průkopnické formace WWW rapovala Lela Geislerová, žánr zůstával nadlouho uzavřeným pánským klubem, kde mají ženy své místo pouze v publiku nebo jako sexy doplněk v klipu. Náznaky toho, že se něco podstatného mění, ukázaly výsledky cen hudební kritiky Apollo. Albem roku se tu stala debutová deska Annet X a v singlu roku bodovala společná skladba Das Leben rapperek Hellwany a Arlety.

A je to právě Arleta, jejíž přístup ukazuje nový pohled na rap. Oproštěný od tradovaných a opakovaných macho póz – obvyklých klišé soutěživosti, vychloubačnosti, zaměření na peníze a zadupání konkurence. Svým charakteristickým projevem na pomezí podmanivého šepotu a mluveného slova z něj Arleta dělá žánr, v němž je místo pro vnitřní nejistoty a pochybnosti, ale i pro pojmenování obav pramenících z klimatické krize nebo naštvání na patriarchát.

Přestože vydala jen dvě EP a několik singlů, už si vybudovala na zdejší scéně za poslední rok unikátní postavení. Temné…