Když o duševním zdraví mluví doktor se zaměřením výhradně na fyzické zdraví, může se to zdát podobné anekdotě o dvojitě slepém pokusu chirurga, který hodnotí křivku EKG. Polopaticky řečeno tomu rozumím asi jako koza petrželi. V některých válkách už jsem ale byl. A tak jsem chtěl jen skromně nabídnout vlastní koncept, jak pracovat sám se sebou pod tlakem současných dní. Člověk je program se schopností adaptace na jakoukoli situaci. Proto jsme na vrcholu potravinového žebříčku. Ačkoli se většina z nás změnám brání, jiná konstanta než změna v našich životech neexistuje. Přestože je to tak zjevné, někdy je nutné si to vědomě připomínat. A změnám se pak rychleji přizpůsobit. Trpíme častěji v představách než ve skutečnosti, řekl Seneca. Konkrétní příklady chování ve válce, kde běží adaptační program naplno, uvádím níže. Berte to jako můj návod na prevenci, že se z toho všeho úplně zcvoknete.
Survivalism (z angl. „survive“ – přežít), nebo také preppers (z angl. „prepare“ – připravit), je hnutí jednotlivců či skupin, jehož cílem je přežít katastrofu jakéhokoli původu. Hnutí proniklo i k nám, do tradiční bašty KáPéZetek (KPZ – krabička poslední záchrany). Pomocí té si to možná lépe představíte, protože neznám spoluobčana, co by KPZ neznal. Tradiční balení do velikosti konzervy sardinek v oleji je však pouze neúplnou zmenšeninou vybavení prepperů. Velmi často ho najdete složené na ploše jednoho protiatomového krytu nebo minimálně sklepních prostor. Před více než deseti lety jsem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
