O zaklíněné mumii

V létě roku 2015 radikálové z takzvaného Islámského státu v syrské Palmýře nejprve zavraždili doktora Chálida Asada, bývalého správce místních starověkých památek. A vzápětí vyhodili do vzduchu nejúchvatnější z nich: triumfální oblouk, který postavil římský císař Septimus Severus kolem roku 200 na památku vítězství nad parthskou říší. Více než šest metrů vysoká stavba v Sýrii vydržela bezmála 2000 let. Dnes existuje jen v podobě trosek a mramorové kopie vzniklé pomocí 3D skeneru. Právě její obrázek najdeme na přebalu publikace, jež připomíná, o co všechno z naší dávné historie bychom mohli přijít.

Kniha Tři kameny jsou zeď vyšla v originále před třemi lety, kdy krize na Blízkém a Středním východě vrcholila. Napsal ji americký archeolog specializující se na starověké památky dochované nejen v Sýrii, ale také v Izraeli, Řecku, Egyptě či Jordánsku. K sepsání vzrušujících dějin oboru inspiroval šedesátiletého Erica H. Clinea nejen fakt, že objekty jeho profese čelí ve válečných zónách ničení a drancování. Ale i kvůli tomu, že díky novým technologiím zároveň prochází archeologie nebývalým rozkvětem.

Bez kopnutí do země

Příběh dějin archeologie nemůže autor začít vyprávět jinak než historicky nejznámějším objevem. V roce 1922 odkryl Howard Carter v egyptském Údolí králů Tutanchamonovu hrobku a tím nastartoval novodobou éru odkrývání pokladů z minulosti. Málo se ale ví, že tehdejší „odborné“ parametry byly tak nízko nastavené, že britský egyptolog rozdělal…